ROZŠÍŘENÉ
VĚDOMÍ, CHANNELING A MYSTIKA
Zrychlení
duchovního dospívání zesilováním
intuice
Autorův mail je intago(zavináč)seznam.cz a hlavní webová stránka
mystiky je ZDE
Vítejte
ve světě channelingové mystiky.
Budete-li mít skutečný zájem o Poznání,
brzy zjistíte, že vše je trochu Jinak, než se
píše v duchovně populárních knihách.
Otevíráte totiž knihu Poznání a Sebepoznání...
- učebnici ezoterické mystiky.
Při
obřadu Večeře Páně se při poslechu
božské hudby napijte deci silného červeného
vína a nechte se vtáhnout do božského
Hyperprostoru... Můžete vstoupit i mandalami.
Tak to Tam
vypadá…
Channeling je dosti známý a
používaný. Rozhovor o něm naleznete např. v
časopisu BARAKA . Zabývají se
tím např. ZDE, umí to i paní
Zitová, které vyšly rozhovory knižně.
Některé texty různých autorů jsou zde.
Stačí dát do jeho vyhledávače heslo channeling.
Ke čtení
Vám doporučuji poslech meditačních skladeb v mp3,
božské zpěvačky Lisy
Gerrard, a DCD
nebo ZDE. Či
něco z výběru
mystických skladeb. Poslechem si tak dokážete
zesílit prožitek ze zápisu z jedné z
mystických meditací...
Začátek
12. meditace byl bolavý, celé tělo jakoby těžce
nemocné. Nedovedl si představit, že by ji zvládl.
Při poslechu duchovní hudby se stal malý zázrak.
Bolesti ustaly a otevřel se mu božský výhled,
jasné, čisté a superrychlé myšlení. Do
zuboženého těla se vlévala ohromující
božská síla v několika vteřinách
změnila mrtvého v božské.
Opět dokonale prožíval hudbu, do které o
ní dostával vize a výstižný
komentář. Jako v divokém amfiteátru kolem něj
vířily myšlenky, obrazy, symboly božské Moci,
Dokonalost Sama. Jaká to byla krása, úžasnost
zážitku, kráska na pochodu, silné a
vznešené stvoření božské. Jaká to
byla nádhera, jen se tak dívat! Božská síla mu
ukazovalo co vše je v Ní, nabízela mu bezpočet
možností jak pochopit Její myšlenku. Viděl, jak
nekonečně způsoby stále hledá Své
sebevyjádření, ještě větší
Dokonalost, Lásku a Krásu, aby se přiblížilo k
Absolutnu.
Téma meditace bylo jednoduché. Ukázat
Bohatství Boha, Věčnosti, Dokonalosti a Jeho
vnitřní strukturu. Jak vyšší ukazuje
nižšímu co umí. Ukazování světa
jeden druhému, to je vesmír. Proto vznikl a proto trvá.
Pochopil, že je v božském světě, ne někde
jinde. To byla krása, tak si hrát s Věčností od
Věčnosti po Věčnost!
Knihu ROZŠÍŘENÉ
VĚDOMÍ CHANNELINGOVÉ MYSTIKY,
jež vyšla v nakladatelství ONYX, si už
nemůžete zakoupit, protože je vyprodaná, jen
stáhnout novější
vydání.
Zde si můžete stáhnout
tuto učebnici včetně seznamu zkušebních
otázek pro vážné zájemce. Další
informace a databáze meditací je v souboru MA5.doc
Můžete
si stáhnout i knihu Magický
svět ze stejného nakladatelství. Je to
sborník článků pro týdeník Spirit.
Využijte i možnost stažení aktualizovaných knih z hlavní stránky.
Dále si můžete stáhnout mou
nejoblíbenější knížku z
mládí, zážitky trampa, včetně mystických,
v USA 19.stol. - Po proudu .
Průběh meditace
Pravidelná velká meditace je setkání s
božským, poznání a přijmutí Ho.
Důležitá součást duchovního vývoje
nejen proto, že ho silně urychluje, ale i pro obecné pravidlo
Života – mít všechny archetypy na dosah, tedy i
božské.
Termín si zasvěcenec dohodne s nadvědomím.
Někdy je mu výslovně doporučena. Intervaly jsou podle
dohody, běžné meze jsou od dvou týdnů do dvou
měsíců. Musí mít pro ni dostatek prostoru a
energie i správný vnitřní stav. Několik
dní se mu snižují ponory v malých meditacích,
zesiluje únava. Tak se připravuje zátěž nutná
pro kompenzaci mystických stavů.
Několik hodin před ní božské
mění strukturu vědomí, aby v ní byly ty
části, jež chce oslovit a upravuje jejich aktivitu podle
Své potřeby. Může se několik hodin před
ní krátce zvýšit ponor jako příslib. V
přípravě je nutná vnitřní i
vnější očista připomínající
rituál. Podrobnosti mu intuice sdělí, např. nemá
před ní jíst maso ani mléčné
výrobky.
Meditaci může zahájit jednoduchý rituál
na přivolání Boha, nebo alespoň modlitba. Symbol, i
když nedokonalý, je lepší než pouhá slova
či myšlenky. Pokud nadvědomí souhlasí a
příprava se provede správně, je jisté, že
se podaří poznat božské. Před meditací
někdy bývá i silnější únava,
jež není na překážku, protože pak rychle
mizí.
Zasvěcenec nikdy neví, jaká meditace ho
čeká, ani nemá obsah vybírat. Jen může
tušit, že bude podobná poslední, protože
přicházejí v sériích. Když se na začátku
zesílí pocit božského a objevují schopnosti,
bude pravděpodobně extatická. Když se před ní
zesílí strach a vznikne tupost, bude tísnivá. Často
bývá neutrální, ale pocity se během meditace
mohou nečekaně radikálně měnit na delší
či kratší dobu. Dynamika meditací je různá,
stejně jako druh a síla ponorů. Od zcela klidných
až po těžko únosné množství
prožitků.
Channelingová mystika nemá
zvláštní pozici. Zpočátku se medituje
většinou vleže na zádech, později i jako
křesťané či muslimové. Je možné i
sedět při meditaci. Oči mají být zakryty, aby
okolí nerušilo. Ruce ani nohy nesmějí být
překříženy, ani se nemají dotýkat, je to
symbol bloku vůči božskému a nerespektování
dualit. Jako stimulátor (setting) se vždy
používá duchovní hudba, jíž je
božské oslovováno. Musí být dobře
vybrána, nejlépe ve spolupráci s nadvědomím.
Hudba se poslouchá nahlas, basy se zesilují.
Kdo má z náhlého náběhu
neznámého božského strach, může
začít channelingovým rozhovorem,
prokládaný Tichem Působení. Intenzitu meditace lze
nastavit v určitých mezích i přáním.
Není nutné meditovat o samotě. Vliv
společné meditace je v celkovém zesílení
procesů. Každý prožívá jiné
božské síly a jiné procesy, přesto vzniká
určitý sjednocující proud s výměnou
božských pocitů. Proto by se zasvěcenci pro
společnou meditaci měli vybírat podle rad božských
sil, je důležité určité
vyvážení sil. Zesiluje se i propojení a
vzájemný vhled.
Pro odstranění obav začátečníka je
vhodná asistence zkušeného zasvěcence. Ten
může pomoci navodit změněný stav vědomí
a pomoci při zavolání božské síly.
Slouží i jako pojistka proti sebeklamu a nevědomého
sklonu utéci z procesu.
Při nižší sugestibilitě a vnímavosti
se může použít holotropní
dýchání, psychowalkman, trochu alkoholu
jako při Večeři Páně, nebo mikrodávky
katalyzátoru změněného stavu vědomí na
prohloubení a prodloužení meditace obdobného sómě zmiňované v indických
mystických eposech – Rgvédách.
V zasvěceneckých eleuzínských mysteriích
v starobylém Řecku i jinde se aktivovalo
rozšířené vědomí pomocí
přírodních látek. Mikrodávka
stačí, zejména po určité praxi, protože
jsou hlavně symbolem.
Je vhodné zavřít či zakrýt oči a
stáhnout rolety, aby se
omezilo rušení okolními vlivy. Jak říkal už
Krišnamurti, není
žádná metoda meditace. Prostě být v
božském divadle či kině. Nechat se vtáhnout se do
Jejich dějů a pocitů. Chtít zastavovat myšlenky je
holý nesmysl, protože by se zablokoval. Jen vnímá
meditační hudbu jako hlas Boha, proti kterému jsou
myšlenky nedůležité. Samy se zastaví, když To
vidí a cítí… Na harmonizaci je vhodné si
dávat sugesce - vysměji se z mému stresu. Nebo si
uvědomit, že božské síly zvládnou všechny
mé problémy, jen Jim dát prostor.
Projeví se sestava částí vědomí,
které božské pro meditaci vybralo. Vždy jsou tam
vyšší části jako Učitelé a to
různé dimenze. Žáci jsou nižší
části. Ale i ty mohou být proti běžnému
stavu zvýšené, někdy o hodně. To nás zcela
změní, stane se z nás božská osobnost, ani se
nepoznáme. Častěji ale zůstanou části
takové, jak je známe, jen se zvýrazní. Tak
více vnímáme naši nejvyšší
běžnou část, tzv.Třetí oko, pak střed a
i nižší části vědomí s kterými
je nejvíc práce. Jsou ale i tísnivé meditace, kde
nám božské nechá jen naše spodní
části na jejich proměnu.
Jakékoliv úvahy a vzpomínky na minulost a
budoucnost meditaci brzdí, protože váží k
lidské omezenosti. Nejlépe je být bez nich. Jen jako
zčeřená hladina, do které volně proniká božské
podle Své vůle. Je to ale těžké,
zvlášť, když se božské moc silně
neprojevuje.
Náběh rozšířeného vědomí
se projevuje zvláštním pálením na hrudi
(mystický oheň) a změnou pocitu, to popisují i
všechna Písma. Pak nastává otevření Brány
vnímání, což je VŽDY charakteristické
úžasem zbytku myšlení nad objevováním se
neznámých, naléhavých a dokonalých hlubokých
božských pocitů, vizí i myšlenek.
Prožitek hudby se také neuvěřitelně
zdokonalí. Zasvěcenec se stává jí a
ponořuje se do Hyperprostoru Absolutna. Únava i lidské
problémy jsou pryč. Opět prožívá vždy
znovu zapomenutý, nepopsatelný božský pocit hrdě
posvátné svatosti i zapomenuté obsahy minulých
meditací. Zasvěcenec poznává božskou Hru,
Její tanec Věčností.
V meditaci má zasvěcenec schopnosti
vnímání a chápání toho, co je mu
umožněno. Je nekonečná variabilita možných obrazodějopocitů, vytvořených božskými
silami pro okamžitou potřebu meditujícího.
Čím více mizí myšlení, tím
více mizí v meditaci náš pojem o čase.
Některé meditace jsou však méně
výrazné, ale pokud se nejedná o skryté či
zjevné odmítání, nedá s tím nic
dělat.
Meditaci charakterizují až “hmatatelné”
atributy – tajuplná Dokonalost, Nekonečnost a
Věčnost s intenzitou úměrnou božské dimenzi a
hloubce ponoru do Ní. Poznání, že je vlastně hříčkou Boha, zlomkem
Jeho Stvoření, Jeho pocitu, skrze něj si Bůh hraje.
Poznává, že není pánem ani svého
pocitu. Kdo dává pocity, ten rozhoduje. U
extrémních procesů je typický vzestup síly kundalíny. Může nabíhat i
bleskově. Žhavá energie prochází zejména
páteří a způsobuje i znecitlivění
částí těla.
Zasvěcenec vnímá
tři hlavní vjemy:
1. ponor, tj. téměř nepopsatelné
naplnění mystickým, extaticko-tísnivo-neutráním božským pocitem.
2. vize reálných či abstraktních
dějů, tj. proudy archetypů tj. informací v
božském “jazyce”.
3. myšlenkový komentář.
Pocity, vize a myšlenky mají ekvivalentní
význam. Většinou ho symbolizuje i hudba, ale může se
projevit i jiná vůle Boha. Pak na stejnou hudbu jsou i
totálně odlišné procesy.
Ponor do božského bývá 35 až 80 procent,
kdy jeho tělo již jakoby hoří božským
Ohněm křtu. Lze ho zesílit správným
nastavením k meditaci pohyby rukou, energií v těle i v rytmu
hudby, procházením vizemi i pocity a otevřením
se dokonalejšímu
prožívání. Chybná reakce, myšlenka
či fyzická činnost ho na chvíli
sníží. Když božské síly ponor
nechtějí dát, nelze ho získat, ale toto
snažení upevňuje sklony k mystice, ačkoliv je to projev
křečovitosti.
Styl vizí závisí na tom, na jaký režim
se božská síla přepne. Zda na reálné
děje či na jejich symboly (archetypy), tj. ohnivý keř
vířivých fraktálů.
Často má několik vizí za sebou stejný či
podobný význam. Prožitím pocitu či vize je
intuicí pochopí a pak může toto Poznání
nepřesně přeložit do myšlenek. Nemá se o to
příliš pokoušet, je tu vždy jistá
nedefinovatelnost.
Dochází ke vtisku Poznání do
myšlení. Najednou se v něm objeví něco, co nikdo
neřekl a je jasné, že to není výsledek
přemýšlení. Je chyba si myšlenky chtít
opakováním zapamatovat. Božská síla ho za to
trestá bolestivým pocitem. Stahuje i snaha jakkoliv
vyjádřit svůj stav. Nejlépe je se stát
součástí procesu tak, že už není ani
vnímající, ani zkušenost, jen Bytí.
Překážet Mu co nejméně.
Během meditace se pocity většinou rychle
mění. Těžko může zasvěcenec rozhodnout,
zda jsou to jeho reakce na děj, nebo mu pocity mění samo
božské. Většinou je to jejich kombinace, ale
hlavní slovo má božské vědomí. Při
meditaci lze provádět jednoduché úkony jako spustit
přehrávač, nasadit sluchátka, jít na
záchod apod. Proud vizí a pocitů se jen na chvilku
zeslábne.
Správný přístup k meditaci je výsledkem
dlouhého vývoje aktivní odevzdanosti.
Důležité je nelekat se božského, to je
hlavní problém začátečníků.
Někteří se bojí i na krátkou dobu opustit
známý psychický svět a přenechat božským
silám prostor k rozhodování. Projevuje se to až
nevolností. Ještě větší strach mají z
mnohahodinového opuštění známého
světa. Panicky se bojí, že se už nevrátí.
Meditace je tedy i o překonávání strachu z Boha.
Meditaci vede určitá božská síla,
často vedená ještě vyšší, nebo se
střídají. Proto obsahuje procesy různého druhu.
Je alespoň z dimenze 4,5 – 4,8 vnější či vnitřní
hierarchie. Myšlení je v meditaci slabě aktivní,
někdy ji křečovitě narušuje. Může
prožívat destabilitu, pokud se
dozví či pochopí něco ohromujícího. Chce
vše vysvětlit, i když ví, že tomu nemůže
úplně rozumět. Může klást otázky, ale
odpovědi dostane jen na to, co se právě probírá.
V ponorech nad 51% už nelze aktivně myslet, protože je
myšlení vytlačeno z vědomí. Meditace
může mít i formu rozhovoru spodních dimenzí s
Horními, aby se zharmonizovaly vzájemné vztahy a
přijal se princip hierarchie.
Vnímavost a síla prožitků je
mnohonásobně větší než v komunikaci.
Podobně jako karma i meditace zesiluje vše, dokonce i
křeče, aby se lépe rozpoznaly a léčily.
Tím, že božské vytváří v meditaci
příjemné a nepříjemné pocity,
intenzivně usměrňuje zasvěcencovy sklony. Může
dojít i ke sporu, kdy se střed vědomí nechápe
či nelíbí proces Vršku. Ten mu buď problém
vysvětlí, nebo ne. Často je proces veden na spodní části,
což se středu vědomí nelíbí a zasahuje do
meditace, což je chyba.
Podle Principu podobnosti se
při meditaci v božském světě
odrážejí chyby, jež zasvěcenec nechce opustit v
běžném životě (nedostatek lásky,
opuštěnost, nechuť k životu apod.). Bolest a destabilita ho má přivést k
poznání problému a k nápravě. Podobní
zasvěcenci mají podobné meditace.
V psychoterapiích mu sugestivně božské
síly promlouvají do duše a současně
vysvětlované děje či vlastní chyby
prožívá v pocitech i vizích z Jejich perspektivy, a
tak dokonale vnímá své disharmonie. Pro
silnější výchovný efekt
používají princip zesílení a kontrastu. Pokud
v meditaci vnímá Věčnost tísnivě,
znamená to, že ji nepřijímá jak má.
Úplným prožitím nepříjemného
pocitu se chybné vazby postupně uvolní, podobně jako
při auditingu či hypnotické regresi.
V období prvních meditací zapojuje
nadvědomí kvalitnější části osobnosti,
aby bylo božské lépe přijato. Po určité
praxi přidává i méně
kvalitnější části psychiky, aby se také
proměnily, což způsobuje větší
zatížení tísní a zhoršení
přijímání božského. Je za tím
velká setrvačnost zvyků nerozvinutých částí.
Zasvěcenci se to projevuje jako opakované učení
již naučeného.
V meditaci ego nakrátko neexistuje, protože
božskému vytvoří prostor k projevu, jenž dokonale
využije. Zpočátku způsobuje nejistotu až strach z
neznáma. Myšlení se vzdává dosud
dominantního postavení a nestačí se divit.
Božské však může i samo prolomit bariéru ega.
Meditaci je možno chápat i jako dokonalou channelingovou komunikaci s Bohem, oslovení
Jím, zkomprimováním běžných
životních dějů. Meditace je tedy psychoterapie,
bohoslužba, umělecký zážitek. Hlavním
výsledkem je zvýšení kvalit částí
osobnosti. Rovněž i důvěra v Boha založená na
zkušenostech, nejen na víře.
Nelze si vytvářet definitivní závěry z
jedné či několika meditace ať by byly jakékoliv.
Meditace je vždy jiná než svět bohů, božstev a
Boha. Nemají Tam lidský spodek, který v meditaci
způsobuje problémy. Je to proces přizpůsobený
transformační energii, jeho symbolem. Je proto nutné se
neukvapovat v prvotních názorech, protože
bývají zkratovité a naivní.
Extrémně rozšířené
vědomí vnímá spodními, středními i
Horními částmi, ale spodek i trochu střed málo
rozumí projevům Vršku a Ten se na ně dívá s
nadhledem. Buď je Jeho přednáška těžce
přeložitelná do slov, či je něco pouze
úmyslně naznačeno. Může se pochopit jen
určitá rovina významu a vyšší jen v
náznaku. Pokud má zasvěcenec malou snahu či nechuť
vnímat, co je mu naznačeno, nedozví se podrobnosti
podobně jako v komunikaci. Vztahy to jsou opravdu
zvláštní, protože různých
částí bývá v meditaci více. V
některých meditacích se má vyjádřit k zaměření
dalšího duchovního vývoje. Může se
dozvědět i náznaky o své budoucnosti.
Pocit ohromení je jako jízda na horské
dráze. Vysvětlení jevů mizí v
abstraktních světech za světem. Zdá se mu často
zcela nemožné přijmout a zvládnout neuchopitelnou
Jinakost Boha. Zbytečně se také bojí, že se z
meditace už nedostane a ztratí se v nekonečnu Nekonečen,
kde pro něj není nic známé. Cesta je však
bezpečně schůdná.
Některé formy abstraktnosti Boha jsou
obtížně přijímány. Zasvěcenec
musí vzít Boha a Jeho výuku takovou, jaká je,
nechat se Jím vést a odevzdat se Mu. Má si uvědomit,
že strach a všechny problémy jsou vlastně
zbytečné. Myšlení bude mít své
místo v rozšířeném vědomí.
Božské ho ve všech směrech převyšuje a
ví, jak na něj. Je potřeba Mu děkovat,
prožívat plně extázi, tíseň i bolest,
procházet jimi, neslézat a neutíkat z
kříže. I bolestivé proměňuje. Je to
někdy porod, viz biblické podobenství Ježíše.
Zasvěcenec prožije daleko víc, než si zapamatuje
či při ní zapíše, protože většinu
zapomene. Co je nám nedostupné, je pro Ně
směšně triviální. Kde my končíme, Oni
začínají, a nelze s tím nic dělat. Pokud si chce
něco zapsat, vypadává z vnímavého stavu a
přestává poznané chápat, ale části
psychiky se prožitím již ovlivnily. Nelze také
překládat Jejich “pocity” do slov bez
porušení významu. Božské některé
postřehy nedovolí napsat, protože jsou pro myšlení
ezoterické. Také zbytek
myšlení některé informace potlačí,
protože je nechce vědět. Má totiž skrytý
hlubinný strach z Boha. Je Jiný než přání
a názory ega o Něm. Nelekat se proto chybných
závěrů z prožívaného.
Přednášená látka se může
různým způsobem v řadě meditací zopakovat.
Meditace jsou jen exkurze, nelze si myslet, že po nich bychom mohli
být v božském trvale, ani že božský
svět pochopíme. Na to dlouho mít nemůžeme.
Trvají několik hodin, někdy více, i s
přestávkami. Lze požádat o jejich
prodloužení. Usnutí je někdy ukončuje, ale
často přejdou do velmi živého meditačního
snu. Ke konci meditace klesá aktivita božského, ponor je
příjemnější. Zasvěcenec z meditace vystupuje
na pokyn nadvědomí a vnímá pokles dynamického
božského pocitu i schopností.
Po ohromujících meditacích vzniká přehlcenost a destabilita
prožitým a tíseň z návratu z
božského. Může pak požádat
nadvědomí o nadiktování průběhu meditace,
nebo si nahrát při výstupu z meditace některé
myšlenky, než rychle mizí, jak se
rozšířené vědomí rozplývá.
Může opakovaně požádat o oživení
zapomenutých částí. Čtení
záznamů do určité míry zvyšuje její
význam a je i vodítkem pro druhé.
Po meditaci nastává únava úměrná
hloubce ponoru, délce meditace i dimenzi božské síly.
Přetížené vnímání totiž
spotřebovává mnoho energie. Důvod je i v
porušení Principu podobnosti. Zasvěcenec pobýval v
úrovni, jež byla mnohonásobně vyšší
než jeho. Porušuje to Princip podobnosti. Proto ji musí kompenzovat
zátěžemi. Meditace je rovněž
náročná duchovní transformace do
vyšší vibrace a únava je symbolem této
intenzivní duchovní práce. I o ní rozhoduje
nadvědomí. Vznikají i několikadenní poruchy
spánku.
Po tísnivých meditacích nějakou dobu trvá,
než naběhnou původní schopnosti i energie.
Připomíná to pooperační stav. První
týden je nejvíce náročný. I za tím je
intenzivní transformační proces. Po několika
desítkách meditací už procesy zcela
nekončí, jen se zeslabují. Extrémní meditace
doznívají i několik dní s vyššími
schopnostmi a postupně sílící únavou.
V některých etapách se naopak mystické stavy
projevují celý týden po meditaci.
Úroveň zvládnutí meditace se zasvěcenci
projevuje ve snových symbolech. Ty musí spolu s vlastními
poznatky zpracovat a zkonzultovat, aby se z ní co nejvíce
poučil a poznal, co mu dělá starosti či bolesti, kde a
proč reagoval chybně nebo křečovitě, co nechtěl
přijmout a čeho se zbytečně bál.
Nevadí, když se meditace nezvládne, to se
spraví časem. Stresovat se, je chybná křeč. Co se
nepochopí hned, pochopí se příště. Chce to
nespěchat, odkrytý horizont je tak široký…
Meditace má vždy velký transformační
přínos. V nevědomí se vytvářejí
pevnější vazby k božskému, což způsobuje
zlepšení všech schopností i přístupu k duchovnosti.
Mají svůj vývoj odpovídající
etapám mystického procesu. Dlouholetá zkušenost
má i zde obrovský význam.
Jak uvidět Boha, krok za krokem
Co myslíte, kdo to má
u Boha lepší? Ten kdo má k Němu osobní
vztah, nebo ten, kdo Ho zná jen z bible, ale vlastně Ho nechce
vidět?
Skutečný duchovní
vývoj vyžaduje duchovní zkušenosti, protože jen
tak můžeme poznat a přijmout Boha jaký je ve své
Velikosti. Jen pak nás intenzivně povede k Sobě.
Božské nás
mnohonásobně přesahuje, proto ani při dobré
vůli nelze správně pochopit Jeho Velikost. Můžeme si
jen po svém vykládat svaté knihy, nebo přijmout
jiné duchovní názory, ale stále je to jen hra ega,
které se chce samo po svém zbožštit a mít klid.
Žádná
výuka nemůže být bez autority učitele, ale toho
ego odmítá. Raději bude dělat cokoliv jiného.
Sebezáchovné snahy ega jsou mnohem větším
problémem, než se zdá. Právě ono
vytváří farizejství, před kterým Kristus
opakovaně a marně varoval. Kvalitu vztahu k duchovnosti tedy
můžeme dosti bezpečně určit vztahem k duchovním
zkušenostem.
Bohužel nikde snad není
více podvodů než v tzv.duchovnosti, protože na
ně nikdo neupozorňuje. Málo kdo totiž ví, jak se
správně dělá a má výsledky –
osobní duchovní zkušenosti.
Kristus říkal -
tlučte, a bude vám otevřeno, ale skoro nikdo na dveře
Království božího netluče, proto se
neotevřou. Jen hrstka se odvážila, ale byli pak za to
ostatními křesťany napadáni.
V Novém
zákoně je též psáno: J 14,26: Avšak
Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v
mém jménu, ten vás naučí všemu a
připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
Chce to věřit Bohu, ale i
sobě. Kde jsou však sebrané církevní spisy
rozhovorů s Duchem svatým? Nejsou. Hlavní je to, co je
nám poznáním zjeveno Shůry. Náš či
cizí výklad bible má menší hodnotu, jsme
omylní.
Proto jsem vytvořil
jednoduchou, ale velmi účinnou metodu, jak se dostat do kontaktu
s božským. Je odvozena z prastarého a
osvědčeného holotropního dýchání.
Ale i např. sv.Ignác z Loyoly zavedl
zvláštní dýchání při
modlitbě.
Je určena pro ty,
kteří mají dlouhodobý zájem o duchovní
rozvoj a jsou pro něj ochotni mnohé udělat. Podmínkou
je jen převaha dobra (alespoň 70%), aby měli klid od
temných sil, a pak duševní stabilita, protože ji budou
potřebovat.
Postup:
1/ Stáhněte si
božský zpěv Lisy Gerrard např.
z http://v.dvorakove.sweb.cz/VyberVyberu.zip
protože se osvědčila nejvíce.
2/Vytvořte si rituál,
jakousi domácí bohoslužbu, která bude obsahovat
jasně danou vůli - přivolání božského.
Doporučuji si dát dvě deci silného
červeného vína jako ve Večeři Páně.
Pití krve Krista symbolizuje vůli stát se Jím.
3/Zatemněte místnost,
lehněte si naznak a zakryjte oči. Zavřete je a zaposlouchejte se
do hlasité hudby, nejlépe ve sluchátkách.
4/Nechte si vizualizací vytvořit
posvátný prostor.
Vizualizace je
účinná metoda na rozšíření
vědomí. Ne každý ji má dokonalou.
Můžete své schopnosti zjistit tak, že zavřete
oči a řekněte např. „pes“. Kdo vidí psa,
bude to mít snazší. Vizualizaci posvátného
prostoru si můžete nacvičovat předem. Postupně
můžete zesilovat vjemy, abyste v posvátném
prostoru byli jako doma.
5/ Do něj pozvěte
božské. Připravte si, jak Ho oslovíte, zda Bůh,
Kristus, Duch Svatý, nebo božské Já, Nadjá atd. Nevěřící
může zavolat nadvědomí či intuici
Volat jiné síly
než božské nedoporučuji. Bůh se o své
postará, je opravdu Všemohoucí, ale po volání
jiných sil můžete dopadnout velmi špatně.
Není to na hraní! Metoda je daleko silnější,
než si myslíte!
6/Pasivně zkoumejte co
vidíte i cítíte, vize i své nové pocity a
myšlenky. Božské se může projevit novými
hlubokými myšlenkami. Silné extatické pocity a
dokonalé vnímání hudby s bohatými
vizemi se poprvé těžko objeví.
Je to dobrodružství
objevování božské Hyperinteligence
jako nového neznámého světa. Zde
začíná kontakt s Neznámem, které
nás silně přesahuje a má svou vlastní Vůli.
Božské se může
projevit různě, nebo vůbec ne, z mnoha možných
důvodů. Např. se může po zavolání
objevit nějaký symbol. Doporučuji přijít
k němu a zeptat se ho: Jsi to ty, božské? A zase pasivně
vnímáme, co se bude dít. Pokud scéna ožije,
jsme na dobré cestě. Můžete i položit nějakou
otázku a přijímejte odpověď, ať je
jakákoliv, Třeba ji hned ani nepochopíte, často
přichází v symbolu jako rébus. Přijít na
význam je náš první úkol. To je setkání
s naším prvním Učitelem pravé duchovnosti.
7/Na závěr
poděkujte božskému a vracejte se do našeho světa.
Vypněte hudbu a zapište své dojmy. Rychle se
zapomínají, protože ego je nemá rádo.
Metoda se dá upravovat podle
toho, co se komu osvědčuje. Např. nemusíme ležet,
či si můžeme přidat další prvky, které
nám ulehčí kontakt s božským.
Např.vonné tyčinky, františka
nebo purpuru.
V této metodě
není nic demagogického, ani potencionálně
nebezpečného, je však velmi účinná.
Ostatně je ji možno
dělat i v kostele, ba i přímo při bohoslužbě.
Od toho bohoslužba je, na přivolání Boha. Bohužel
ji věřící často odbývají.
Holotropní
dýchání je na webu, můžeme se
přihlásit. Není úplně dokonalé, ale na
začátek stačí.
Problém, se kterým se
setkáme, je nejčastěji strach. Ten je vědomý i
nevědomý a blokuje náš kontakt
s božským. Lze ho překonat, jako jinde
v životě, trpělivou prací, opakováním,
přesvědčováním sebe. Svému strachu se
můžete vysmát, ať se bojí!
Může se stát,
že nezažijeme vůbec nic. To může být
z důvodu našeho skrytého odmítání,
nebo že božské nechce. Často si dává
načas a čeká, jak budeme reagovat, zda opravdu máme
vážný zájem. Až to jasně potvrdíme
opakováním pokusů, a to může trvat i dva roky, pak
se náhle ukáže překvapivou intenzitou.
Zjistit důvod
neúspěchu může jasnovidec, ale hlavně ten, kdo
má už praxi s komunikací s božským.
Můžeme se pokusit zesílit metodu alespoň padesáti
hlubokými nádechy a výdechy, jako při
holotropním dýchání.
Ale podle letitých
zkušeností tato metoda jde většině
zájemců už napoprvé, i když ne silně. Až
delší praxí se odstraní skryté
překážky, pak uvidíme Boha naplno. Budeme
s Ním moci a diskutovat jako s Učitelem, i to chce praxi.
Je také lépe,
když nám v začátcích bude někdo
asistovat. Sami totiž máme málo odvahy a
zkušenější nám může mnohé
vysvětlit a ulehčit. Nejtěžší, ale také
možné, je metodu zkoušet úplně sám.
První fáze
skutečného duchovního vývoje končí
navázáním spolehlivého kontaktu
s božským. Může nám už vysvětlovat
co nevíme a vést nás jako Učitel. Nečeká,
že to všem půjde napoprvé dokonale.
Další práce by
měla směřovat k debatě na webu i jinde, kde by se
probíralo, co komu bylo zjeveno a k čemu došel. Velmi by
to každému pomohlo, vždyť podobné výměny
zkušenosti mají např. i umělci, horolezci a
vodáci.
Právě to je pravá
duchovní práce, ne jen vykládat svoje názory,
protože ty jsou dílem ega. Ale božské mne
upozorňuje, abych si nedělal iluze, že vážný
zájem je vzácný, ego se většinou
ubrání.
Ukázky meditací:
Asi ve sté prožil Miloš:
V Království
božím
Po
vstupu do meditace - stavu rozšířeného
vnímání, jsem začal vnímat až
neskutečně jemnou Krásu Dokonalosti za viditelným
světem. Prožíval jsem nádherný pocit
Láskyplné a Hrdé Vznešenosti, ...jen tak klidně
ve mně vibrující. Toto prožívání
mi zesilovala hudba tibetských mís, jenž
vytvářela pocitově nekonečnou hloubku tohoto
subtilního vnímání sebe bez rušivých
záchvěvů myšlení, které je proti tomu tak
neskutečně ploché a hranaté nic.
Po
otevření bran Nekonečna jsem se rázem ocitl
v úplně Jiném virtuálním světě.
Jako bych se rázem probral z ohraného snu naší
běžné tupé a šedé reality, jakéhosi
kolektivního snění, hry na lidi. Posunem
vnímání se mi pohled na vše radikálně
změnil. Co bylo předtím tak důležité pro ego,
najednou jako by nikdy nebylo a nemělo ani být.
Běžné vnímaní se mi proměnilo v jakousi
mlhavou vzpomínku, jakou bývá sen po
probuzení.
Byla
tu věčnost Okamžiku bez začátku i konce. Ta
nekonečná, dokonale jednoduchá hra proudění
archetypů, jako ve znásobeném pocito-obrazovém
kaleidoskopu. Má fascinace spojená s nepopsatelnou
Blažeností a Harmonií celého Bytí neznala
mezí. Vše tu bylo nepochopitelné a zároveň
dokonale jasné v celku i v detailech. Prolínající
se pocity vystihovaly neuvěřitelně přesně a jasně
veškeré detaily i Celek v jenom Pocitu za
vnímáním Všeho. Jako bych se přepnul
z běžného 3D vidění do alespoň 5D se
stálým pohybem i změnou vnímání a
zároveň bezčasovostí!
Ukazovali
mi to, o čem jsem dosud nevěděl. Zkrátka Vše o
Všem v tisíci obrazech a všeobsažných
pocitech dokonale jemného vnímání božského
Bytí. Nepředstavitelné i neuvěřitelné se
stalo Hyperrealitou plně
obklopující a nekonečně přesahující
vnímání té lidské ploché a
smrštěné existence. Vše do jednoho Bodu ze Všeho, co
se stále a navěky děje za ději.
Neskutečně
krásně jsem prožíval tuto vnitřní
virtuální Realitu, jenž si sama tvoří své
vnímání, změny pohledů i pocity jaké by
chtěla. Jakoby zároveň komponuje i prožívá
proudem archetypů (not) své pocity i vize včetně
chápaní toho, na co se zaměří. Jako když
moře Vědomí pohltí město a každá
molekula vody se stane Jeho živým senzorem i mozkovou buňkou.
Plně
jsem prožíval tu neuvěřitelnou a lidmi nepoznanou
nádheru Království nebeského, které
nemá nic společného s naší představou
ráje, nýbrž je svrchovaným Bytím,
plodícím bytí všech forem, neboť nic
není, ani nemůže být od Něj odděleno.
Má dokonalý smysl i řád, jež nejme sto plně
vnímat, natož chápat rozumem.
Jakoby
jsem ztratil potřebu poznat a pochopit smysl života i Tvorby Boha,
Tam Vše, co vyvstalo, bylo zároveň plně vyjasněno.
Smysl Všeho jsem vnímal v tom, že Vše, jak
Nahoře tak i dole, je jak má být. Vše je stvořeno
k Obrazu svého Stvořitele a On tím plně
Žije, ač mnohdy skrytě. Ale i to je součástí
Plánu Jeho Obrazu, že se umí schovat Sám do Sebe a
vnímat Celek jen v symbolech a pocitech i té
nejmenší části Sebe, Svého Stvoření
ve Stvoření.
Když
meditace doznívala, napadlo mě: Věčná
bdělost, bdělá Věčnost. V tomto
vědomí nepřetržité Jednoty už není,
kdo by se probouzel do snů a usínal do virtuální
reality našeho seriálu...
Nebyla
v ní obsažená tíseň jako jindy
z té nepochopitelné Jinakosti. Prostě byla o tom,
že se Tam dá žít a daleko lépe a plně si
uvědomovat všechny souvislosti i prožívat vše co se
zrovna děje. My máme sebe a své okolí,
božské síly jakoby pouze Mysl s archetypy (částečkami
Svého vědomí) z kterých Vše
skládají. Vědí o tom, že Jejich svět
vytvářejí ještě vyšší dimenze.
Neboť je to hra ve Hře her. Je Tam velká Svoboda Tvorby,
vnímání a volby nekonečné škály
pocitů.
Musí
sice také pracovat, ale další Svou částí
se věnují tomu, co je zajímá a zároveň i
odpočívají, hrají si. Žijí si božsky
dokonale a harmonicky. Ve Své úrovni jsou svrchovanými
Pány Reality a jen více a více poznávají a
prohlubují Své neuvěřitelné schopnosti. Na co se
zaměří, to jim od začátku jde. Zkrátka
nemají problémy s časem a omezeností
Svého Vědomí jako my. Za Vším mají pocit
Nekonečna, Věčnosti, což nás někdy trochu
mrazí.
Jediným
problémem je, že Sebe - Vesmír plně neznají, a
tak mají stále co dělat. Je to práce na
Věčnost, vědí to. Tvoří děje jiným
i Sobě skrze Sebe, jakoby bez úsilí. Je to svět
mystické Tvorby Bytí, kde paradoxy jsou oblíbenou
běžnou Realitou a není Tam jakákoliv omezenost i
problémy, jež máme zde. Jsme Jejich odštěpkem a
zároveň si nás vlastně vytvářejí.
Jsme
jakoby na předělu Tvorby božského Světla
prouděním archetypů od Nich a plátnem, hmotným
světem, kde se vytváří plně realistický
obraz nás i naší reality. Jsme okem - čočkou
prožívání tohoto světa
vnímající Jejich tvorbu z obráceného
pohledu.
Je to zase dualita vnějšího a vnitřního,
projeveného a nehmotného světa o kterém se
píše v Castanedovi i v starém
učení kabaly. Ale za vším je nehmatatelné a
ničím než Samo Sebou definovatelné Absolutno. Ono si
může stvořit jakoukoliv podobu Sebe a jakýmkoliv
způsobem se s ní ztotožnit a nahlížet do
ní, prožívat jí.
·
Amen
--
Jeho
asi stoosmdesátá meditace:
Setkání se
Vznešeností Síly a Lásky
Meditaci
provázely počáteční obavy mého ega,
že bude jako minulá převážně terapeuticky
tísnivá, tak se mi do meditace moc nechtělo a o den jsem ji
odložil, ač jsem se jinak cítil připraven. Pak před
ní jsem pociťoval strach a nechuť spodku mého
vědomí vstoupit do Boha a pozřít “maso
bohů”.
Až
když jsem měl v ponoru přes polovinu božského
vědomí, spodek se uvolnil a sedm drobných sušených
kousků jsem nakonec vložil do úst. To už se
pěkně rozjelo vnímání božského a
Shora naskakovaly myšlenky a sem tam i obrazy. Taky mi říkali,
že jde o to jen přijímat a procházet tím co
přichází, co Oni tvoří. Jejich moc je pro
nás absolutní. Části rozšířeného
vědomí spolu opět dosti harmonicky spolupracovaly, meditace
byla extatická.
Jinak
mi spíše znovu a Jinak ukazovali známé
z minulých meditací, jen něco nových pocitobrazů s myšlenkami pro střed
já, týkajících se božské Mysli a
virtuality světa.
Třeba
to, že Bůh-Duch je virtuální, skrytý, leč
Všeovládající a Všeprostupující.
Hmotný svět se skládá podle Jeho vůle, ale je
přitom skutečný. Tedy paradox a ještě paradoxně
naopak, ač se všechny duchovní učení
shodují na tom, že Duch (vlastně virtuálno)
ovládá hmotu, tedy matrice a zákonitosti pro
kmitání částic energie, kdy částice je
zase další mikrovlnou.
Jakoby
Bůh svými myšlenkami řídil magicky hmotné
uspořádání, které dle principu
pravděpodobnosti může potencionálně nabývat a
v čase věčnosti i nabývá jakýchkoliv
podob. Jejich postupná skladba je Hrou Boží s spolu
s protikladnými archetypy, kterých je On sám
nedílnou součástí.
Pak
i o tom, že i my se podílíme na jednotném
“Procesoru Absolutna” tím, že jsme “zaintegrováni” v Jeho obvodech, tedy
máme své pevné spoje v Jeho matricích za
ději dějů, jež generují naše archetypoděje.
Potencionalita - věčná - neměnná, na
věky věků stále tatáž a
nedělitelná, všechny archetypy i možnosti ve všech a
přitom v dokonalé nekonečně složité
struktuře struktur za strukturami. Dohromady dynamika - svět
dějovosti duševní (vnitřní), i energohmotný
(vnější).
Božská
Trojjedinost, o té byla v meditaci taky řeč. Že ve
mši svaté by to mělo být řečeno jinak, ona
bohužel zlidověla. A celé křesťanství by se
dalo zbortit tím, že by se předstoupilo před papeže
s požadavkem na otevření, zveřejnění
cesty k Bohu, o které jen vedou záznamy ze života
svatých, ale v samém centru víry ji v podstatě
nepraktikují. Jsou to pouze ikony, odkazy a pokřivené pravdy
změněné v dogmata.
Prožil
jsem i Lásku Boha, ale tu nelze nijak vyjádřit, jen ji
vnímat. Ve jménu Boha Otce Všehotvůrce,
jeho živého Syna Krista všeprožívajícího
i odevzdaně Všepřijímajícího
a Ducha Všeprostoupivšího a Všepozorujícího odrazu a jednoty Otce i
Syna v Srdci Dokonalosti za projevem v zrcadlu Stvoření.
…AMEN…
Procesy
Robinsonky - Drahokam božství
Dřív jsem to vnímala jako velmi silný emotivní
stav nekonečné božské extáze (jako když
Bůh šílí radostí, roztančí
celý Vesmír štěstím, protože zase jedna
dušička se rozpomenula, že je částí Boha).
Koloval ve mě Bůh, já v Něm, byl to pocit Jednoty.
Tento
stav zahrnuje v sobě všechny aspekty Boha. Je v něm obsažen
jak hluboký klid, tak dynamický přesně
směrovaný harmonický pohyb. Prožívám
všechny úrovně světla, ale i tmy (a všechny barvy),
všechny úrovně lásky i strachu, všechny
úrovně moudrosti i hlouposti vinou zatuhlosti
a připoutanosti, která brání proudění
božské energie. Jako bych meditovala o svých vlastnostech a
všech nekonečně mnoho částech. Když
zaměřím pozornost na jednu část, vysune se
vše, co tato část obsahuje, ale když zapadne zpět do
Celku, jako by všechny části Boha byly obsaženy ve
Všem jako prvek i jako Celek.
Myslím,
že tomu běžný člověk nebude věřit.
Buď je to příliš krásné, aby to
přijali za pravdu, nebo příliš bolestné, než
aby to někdo kvůli duchovnímu růstu dobrovolně
přijímal a prodělával.
Mé
terapie a meditace probíhají různě. Většinou
ale začínají po půlnoci, když je na
řešení toho více, jinak od tří hodin do
šesti rána. Mezi pátou a šestou mívám
již skutečné vize týkající se procesu,
kterým právě procházím.
V
této době jsou aktivní mé vyšší
smysly - čich, slyšení (jasnosluch),
vidění i cítění, hmat. Od doby, co tyto smysly
vědomě používám, důležité
terapie, hlavně s karmickými bytostmi,
probíhají vědomě v bdělém stavu.
V
ranních hodinách se na mě také napojují
jiné duše lidí, bytosti jiných dimenzí,
kteří mi chtějí sdělit, co se týká
Země a lidstva. Dříve mi komunikace s anděly a Mistry
pokulhávala. Ale moje touha po kontaktu mě dovedla k opravdu
skvělé úrovni komunikace.
V
noci 2.9.2003 jsem měla velmi krásnou meditaci. Byl to také
první zážitek silnějšího transu. Vždy
mě vzbudí, než začne nějaká
prožitková výuka. Měla jsem energetické
zážitky světla. Pak se přede mnou objevil
holografický obraz, směs jasných, velmi
zářících barev - žlutooranžová,
směs různých odstínů, které
vytvářely různé tvary a byly v neustálém
pohybu. Barvy mě prostoupily, byla jsem uvnitř a upadla do transu. V
něm jsem se přenesla na veliké čtvercové
dřevené pódium se dřevenými schody uprostřed
nádherně zeleného lesa.
Bylo
plné různě točivé spirálovité
energie, která měla mlhavě bílou zářivou
barvu. Seděla jsem na pódiu ve společnosti andělů
bez tvaru a byla jsem prostoupená Jejich zářivou
energií. Byla jsem Jimi bez svého těla, také jenom
energie. Mysleli jsme společně na Boha, meditovali o Něm.
Udržovali
mě v Jejich vibracích, kterou jsem pociťovala jako
silné mravenčeni, ale já občas vypadávala
díky své nedůvěře v sebe. Když vibrace
klesla, dostávala jsem svoji původní podobu. Když jsem
byla ve výši Jejich vibrací, tak jsem měla i Jejich
energetickou podobu i Vědomí. Krásné bylo, jak se
vytvářela zářivá točivá energie.
Přetékala přes pódium a dopadala na zem. Tam
zářila a léčila.
Když
na to teď myslím, zase se zvyšují vibrace na Jejich
úroveň. Měla jsem možnost okusit, co to vše Oni
umí, čím vším jsem a mohu být, kam
směřuji a kolik lásky tím vším
protéká, taková ta božská extáze.
Radost, ale zároveň hluboká úcta a pokora, že mi
to bylo umožněno prožít.
Nyní
již mírní prožívání té extáze
lásky, spíš se nořím do pokory a oddanosti.
Vše je předem dané, naplánované. Já
mám být jen tichý pozorovatel svého života,
vnímat a přijímat události, spolupracovat.
Po
daršanu u Matky Miry v
loni v létě v přestávkách umírám.
Zásadnější smrt jsem požila na začátku
roku. Ale i teď ještě sem tam odumírám,
odpadávají mé pohřbené staré struktury.
Pády beru s radostí, jen se oklepu a zase šplhám
nahoru.
Dřív
jsem z karmických
záležitostí prožívala dost tíseň,
vnitřní křik a bolest duše. Nyní to pociťuji
jako osvobození. Sice bolest i vnitřní strachy
prožívám, ale tyto pocity se povznesly na
vyšší úroveň prožívání
(na aurických vrstvách). Nejsou tak
hrubé, ale jemné a mentální úroveň to
doprovází v energii vědomého přijetí
procesu.
Většinou
bývám trvale jen v částečném transu, kdy
jsem vědomě na fyzické úrovni a zároveň v astrálu nebo mentálu
zároveň. Vše se slije do jednoho, vzájemně se
zrcadlí v sobě. Ale už to umím řídit,
někdy to začíná už v práci.
Dokážu to potlačit a doma se tomu uvolním.
Začíná to zvýšeným prouděním
energie. Vytvoří se kolem mě silná vrstva
vibrující energie, jemné mravenčení nebo to
přejde až do ztuhnutí. Rozostří se
vidění a vytvoří se světelná clona,
přes kterou vnímám hmotu.
Channeling a channelingová
mystika
“Co oko nevidělo a ucho
neslyšelo, co ani na lidské srdce nevstoupilo, to připravil
Bůh těm, kteří ho milují"
„Blaze čistým v
srdci, neboť oni uvidí Boha“
Nový
Zákon
“…Vstup do
prostředí, které je od základu nové, se
nemůže obejít bez vnitřních hrůz
proměny...”
Pierre Teihard
de Chardin
1.Základní. O jeho výzkum se
zasloužili vědci studující spiritistické jevy v
druhé polovině 19. stol. (Flammarion, Kardec). Dr. Kautz ho v 80.
letech 20.století zkoumal v Centru pro aplikovanou intuici v San Francisku a je autorem
několika monografií. Prokázal, že média
dávají informace, jež nikdy neměla a které jsou
mimo jejich možnosti i schopnosti.
Využívají ho
kartářky a jasnovidci, často také astrologové.
Nevědomě i mnozí umělci, např.
někteří skladatelé slyšeli hudbu, kterou jim
božské síly seslaly a jen ji zapsali.
2.Duchovně
zaměřený je známý z knih např. E. Cayceho
a New Age,
kteří se v literatuře někdy označují jako kontaktéři. Umožňuje pochopit
zákony Stvoření, smysl individuality, roli intuice a zjistit
karmický význam konkrétní
události. Je však zaměřen pouze na informace.
Hlavní význam komunikace je zde spíše v
potvrzení existence vyšších úrovní
vědomí, což části ega stále
odmítají. Tím má intuice na člověka
daleko větší vliv a duchovní vývoj
probíhá rychleji.
Mystická zkušenost je
zcela Jiná kvalita. Je vytržením popisovaným na mnoha
místech bible. Přichází někdy
spontánně, či v meditaci, často jako součást
uměleckého zážitku, zvláště po
požití některých drog známých ze
šamanismu. Zažilo ji mnoho lidí, ale nemluví o
ní. Málo z nich však přešlo k mystické
výuce. Většinou zůstává u matné
vzpomínky provázející běžný
život jako nevysvětlený okamžik. Někteří
se však o zážitky pořádně popálili.
3. Channelingová mystika nabízí velmi
kvalitní a intenzivní, avšak po všech
stránkách náročnou radikální
duchovní Cestu. Je věčným mládím,
protože je neustálým učením,
oddělením se od demagogie jakýchkoliv nauk. Je
otázka, jak nazývat ty, kteří tuto mystiku
dělají. Často se prováděla v ezoterických mysteriích.
Poznávat logiku Stvoření nejen informacemi, ale hlavně
prožitky v meditacích. Není to krátká ani
dlouhá, ale Přímá cesta.
Channelingová
mystika má množství variant. Záleží na
odevzdanosti, tj. ochotě přijmout mystický proces. Od velmi
intenzivního, kterému je vše podřízeno
(extrémní mystika), až po tzv. softmystiku. Je neúplnou
mystikou, protože není prvotním zájmem.
Odmítá přijmout její namáhavé,
méně příjemné části a
tísnivé transformační procesy, ba i úplnou
odevzdanost. Prožívá problémy tedy jako
součást životních dějů, aniž by si uvědomovala
souvislost. Komunikaci používá jen na obecné a
praktické otázky, meditací má jen málo. Je
plna chyb, ale i tak je značným přínosem v
duchovním rozvoji.
Stručný průběh channelingové
mystiky
Intuice učí zasvěcence v podstatě
stejně už miliony let. Proces obsahuje velké
množství dynamických změn. Čím více
je zasvěcenec karmicky zatížen a
čím méně jí otevřen, tím je proces
očisty náročnější,
bolestivější a delší. Lézt na
posvátnou horu Kailás za božskou
intuicí nemůže být bezproblémová selanka.
Až na výjimky krátkodobých, extrémně
silných procesů však neopouští
zaměstnání ani rodinu. Ač se to
začátečníkům nedzá,
je mystika zajíštěná
existence.
Hlavním počátečním motivem by
neměla být snaha zbavit se všech bolestí a
problémů, ale vůle porozumět Životu a zdokonalit se.
Duchovní vývoj zasvěcence by se měl podobat
vnímavému dítěti, které je vedeno
intuicí a postupně poznává Věčnou
Všemohoucnost Tvoření, božský svět
plný symbolů. Častější je ovšem
pochopení nezbytnosti přijetí procesu.
Channelingová mystika doporučuje
spolupráci ve skupině, kde je možná výměna
zkušeností a vzájemná hlubinná psychoterapie.
V náročných procesech si zasvěcenci
dodávají odvahu. Zkušenější
umožňují předáváním
zkušeností začátečníkům
kvalitnější i rychlejší výuku s
menším množstvím problémů.
Hlavním kritériem
výběru zasvěcence, který provádějí
božské síly, je trvalá ochota, vůle a odvaha
přijmout proces i všechny části sebe a Boha přes
problémy duchovní proměny. Zasvěcenec nemůže
chtít víc, než na co má nárok.
Nemůže si ani vynucovat bezbolestný duchovní
vývoj. Dále je nutná převaha dobra, charakter,
pravdivost a vyspělost.
Po zasvěcení
začíná proces každodenní komunikací o
teoretických i konkrétních duchovních
otázkách. Zasvěcenec se informuje, jak porozumět
lidským i karmickým motivům a jak
harmonizovat vztahy uvnitř i navenek. Informace
přicházejí také ve snech, nemocech a
událostech, na jejichž význam se také ptá. Ve
všem jsou totiž jeho symboly, aniž si je uvědomuje.
Může s intuicí vést
duchovní rozhovory a s překvapením poznává,
že si mnohé představoval zjednodušeně a na
druhé straně jak mu jeho zbytečné obavy kazily
duševní hygienu. Hlavním úkolem intuice však
není nás informovat o všem možném, ale
proměňovat.
Měl by s ní
konzultovat každé závažné rozhodnutí.
Např. by chtěl mít meditace každý týden,
ale intuice mu doporučí jen každý měsíc.
Měl by to akceptovat, protože nelze navštěvovat jen podle
své vůle. Přístup k procesu nemá být
pasivní, ale je vyžadována i jeho aktivní vůle.
Každodenní komunikací umí dokonale
zjistit vůli intuice při naplňování
úkolů inkarnace. Z jejího slabého hlasu, nejprve
vnímaného jen ve změněném stavu
vědomí, se postupně stává neustále
přístupná rozhodující autorita
zasvěcence. Je tak dokonale informován o aktuálním
průběhu proměny a probírá s ní všechny
problémy procesu.
V náročných a
často bolestivých psychoterapiích, jež obsahují
zpovědi, hypnotické regrese a progrese, musí znovu a znovu
prožít, poznat a pochopit příčiny i souvislosti
dočasně zesíleného disharmonického sklonu.
Ukončit vazby na a něj a opakovaně požádat o jeho
odstranění. Nejčastěji je to zatížení
agresivitou, magií či závislostí na sexualitě.
Čím více je očištěn, tím
vyšší schopnosti dostává a kvalita jeho
života roste.
Náročnost výchovy se postupně
zvyšuje. Pokud si vybere náročnější, tedy
mystickou cestu, po otevření bran vnímání
rozšířeným vědomím
zažívá dynamické mystické meditace a
denní i noční transformace extatickou, později i extatickotísnivou a neutrální
energií.
Meditace je extrémním zesílením
vnímání. Prožívá extáze
hravé radostné a hrdé Vznešenosti HRY BYTÍ
Hyperprostoru v režii vyšších částí
intuice, kde vnímá jejich ohromující a tajuplnou
Velikost, Věčnost a Nekonečnost. Vnímá její
dokonalé vize a pocity, o kterých ví, že ani Ony
nejsou definitivní, protože nad Nimi jsou ještě
vyšší. Zasvěcenci poznávají vysoké,
ohromující, téměř nepopsatelné dimenze
intuice, již tak podobné Absolutnu. Poznává, že
není jen jedna cesta ani jeden konečný cíl. Ve
Stvoření je nekonečná mnohost a všechny
individuality v Něm procházejí postupným Sebepoznáváním.
Vše je vůle Absolutna.
V rychlých proudech dosud neznámých
silných pocitů a vizí mu intuice ostrým
vnímáním odhaluje tajemství
věčného Stvoření Absolutna, jež je Jeho
symbolem, živým Obrazem, Jím. Rovněž
poznává, že intuice je opravdu za vším v jeho
životě, i on sám je jejím výtvorem.
O
tom píše apoštol
Jan v NZ 16. 12. Ještě vám
mám mnoho co říci, ale teď to
nemůžete unést.
Až však přijde on, Duch, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe,
ale cokoli uslyší,
to bude mluvit; bude vám oznamovat i věci,
které mají přijít.
V ohromující hravé Tvořivosti intuice vnímá vůli po Sebevyjádření,
jak Znovu a Jinak odhalit ještě
vyšší Dokonalost,
Harmonii a Lásku. Prolétává jejími dimenzemi
a vytváří si
vztah ke své Prapodstatě
– hierarchickém střípku
Absolutna, který stále hledá cesty, jak naplnit
svoji dokonalou Dokonalost. Je Mu otevřen, stále vnímá Jeho Přítomnost a odevzdává Mu svou cestu,
aniž Ho přesně
zná a ví, co
ho čeká. Pak vše, co přijde, je dobré. To je přijetí
ezoterické Jinakostí
Života i intuice.
Tyto meditace mají velký transformační, informační
i psychoterapeutický
význam. Současně s rozšiřováním vědomí se zesiluje intuice i během
dne. Mystika tak vytlačuje dříve vlivné
pudové emoce. Pod dohledem zkušených zasvěcenců je
možné provádět u některých jedinců
některé etapy současně, i když je to velmi
náročné a bolestivé. Tyto problémy totiž
často vedou k odchodu z mystiky.
Základní rysy povahy se však
mění málo. V procesu jde více o transformaci a
zvládání rozšířeného
vědomí, tj. zvykání si na stálou Přítomnost
nevyzpytatelné intuice. Poznává její
jemnější, hlubší a
vnímavější životní styl
obsahující více pravé Lásky, Moudrosti a
Harmonie. Učí se chápat řeč symbolů, jež
nás obklopují uvnitř i zevně, a světy intuice
žijících v abstraktních časech za
naším časem. Téměř již nemůže
udělat chybu, intuice mu vždy pomůže.
Zásadním zájmem božských
sil ve vyšších etapách procesu je silová
transformace nerozvinutých částí osobnosti
zasvěcence, tomu je podřízeno vše. V nich se intuice
ještě více prosazuje ve vnímání a
jednání. K Dokonalosti mají však zasvěcenci
stále daleko. Nelze se však v lidském těle dostat
tak vysoko, jak si přáli. Nejsou bohové, stále je
tíží spodek rozšířeného
vědomí. Intuici nejde o naši selanku, ale o co
největší kus práce na rozvoji osobnosti. I
duchovní vývoj obsahuje všechny archetypy jako život
sám.
Výsledky channelingové
mystiky
Co můžete do tří let
očekávat jako přínos:
1)
Očistu
– duševní hygienu, takže se naučíte
nedělat vážné chyby, které způsobují
problémy.
2)
Poznání – pochopíte mnohé
důležité souvislosti o sobě, o Stvoření, ale
i praktické záležitosti
3)
Bohatství pocitů – budete prožívat daleko
větší šíři pocitů, i extatický
božský pocit, který je nejsilnější
v meditacích, slabější i mimo ně
4)
Podstatně zesílenou kvalitu osobnosti
5) Jistotu,
že jste vedeni Všemohoucí intuicí, Bohem, který
řídí Vše. To vše zabrání
negativitám (strach, žárlivost, nenávist,
závist, malost). Cestu životy budete mít efektivní.
Sice náročnou, ale přímou.
Na druhé straně je třeba přijmout,
že ani při maximálně náročném
přístupu nemůže být vývoj takový a
tak rychlý, ani tak vysoko jak bychom chtěli.
Channelingová mystika je Cesta
přijetí intuice jaká je i s jejími
Záměry, za její Dokonalostí i pocity. Je to však
život v dualitách, stálé
překonávání překážek a
dlouhodobé odstraňování neznalosti, naivity a
nerozvinutosti. Bolí neochota opouštět nezralé
názory a představy ega o sobě, životě i duchovnosti
samé. Nechtějí přijmout vyšší spoluúčast
intuice, přijmout ji do svého života, ani nutnost
oddělení se od tohoto světa.
To, co Kristus říkal o těžkém
životě svých následovníků, stále
platí, viz bible v L 9.23 "Potom jim všem říkal:
Chce-li někdo přijít za mnou, ať se zřekne
sám sebe a bere svůj kříž každý den a
následuje mne.“
Obsahuje neuvěřitelnou
pestrost zážitků. Kromě extatických i méně
příjemné až bolestivé očistné,
výchovné a transformační procesy, protože je
vlastně silně zkoncentrovaným životem, vývojem.
Únava je častá, rovněž zkoušky,
různé zátěže i pokušení.
Mystický vývoj totiž obsahuje nečekané a
opakované procesy proměny často zesílených
projevů problematických částí psychiky. Velmi
bolestivé bývá u některých jedinců
odkrytí obsahů třinácté komnaty. Po jejich poznání
a odmítnutí je intuice bolestivě odstraňuje. Symbol
toho je smrt hříchů a vzkříšení
z mrtvých v NZ.
Zasvěcenec tedy
neutváří sám sebe podle svých představ,
ale s aktivní odevzdaností se nechá
proměňovat svou intuicí. Neví tedy, jakými
očistnými ději bude procházet a jak dlouho, ani
jaký pak bude. Pocit je primární, a i o něm rozhoduje
intuice. Obecně platí, že co odmítáme
přijmout a nechat proměnit setrvává.
V meditacích vzniká destabilita z ohromení Věčnou a
Nekonečnou Velikostí intuice i Stvoření.
Myšlení a pudové reakce emocí s
křečí, strachem, zmatkem a smutkem odmítají
odevzdat vedoucí postavení a vnímat pro ně
neuchopitelné božské, které je vytlačuje do
podřízeného postavení. Má si zvyknout i na
zvláštně matematický, virtuální svět
intuice, kde je Vše její Vůli vytvořeno, i když to
způsobuje destabilitu a tíseň. Pierre Teihard de Chardin o tom napsal: “…Vstup do
prostředí, které je od základu nové, se
nemůže obejít bez vnitřních hrůz
proměny...”
Mnohé vědní
obory (kvantová mechanika, teorie chaosu i strun) však také
s obtížemi poznávají zcela odlišné
světy, než je naše běžná zkušenost. Destabilita v channelingové
mystice je však při dobré odevzdanosti vedením
intuicí dokonale zvládnuta.
Duchovní proměnu velmi zpomaluje
obtížný rozvoj a bolestivá transformace
hrubých, nevyvinutých částí individuality.
Vnímat tísnivou transformační energií
v denním životě, snech i v meditacích, kde
tupými částmi poznává zesílenou
Jinakost bez krásných božských pocitů
není příjemná kombinace. Vyšší
části ho v událostech života myšlenkami i
skrytě usměrňují, aby nedělal chyby. Vadí mu,
že má jen zlomek schopností v meditacích i mimo
ně, jež by chtěl.
Rovněž je těžké stále
hledat bloky zpomalující duchovní vývoj.
Zasvěcenec tak poznává význam slov Nového
zákona, že vše, co věřící
prožívá, mu slouží k dobrému, tj. k
duchovnímu rozvoji. Je to ukřižování a porod,
přesně jako ve známém podobenství v bibli. Nelze
projít vývojový stupeň, aniž ho dokonale
poznáme a naplníme.
Těžké je i
období, než se jednotlivé části
rozšířeného vědomí poskládají
a pracují současně v meditaci i pozemském
životě. Trpělivým procházením procesy se po
mnoha letech praxe problémy do značné míry
zharmonizují. Procesy se po čase vracejí, pokud se zcela
nezvládnou. Pak proměna postoupí do dalšího,
vyššího a jemnějšího stupně.
Velkým problémem je vztah
k ostatním. Zpočátku se až naivně
snaží, aby ostatní poznali Velikost intuice jako on,
avšak záhy zjistí, že není zájem, ale
odmítání. Moudrost není populární.
Nelze přesvědčovat bez pověření intuicí.
Nezasvěceným může pravda a poznání
spíše uškodit. Důvodem je rostoucí odlišnost
a vzdalování se psychickému vlivu společnosti.
Přibližování se k intuici znamená
vzdalování se lidstvu. Nemohou být pro něj autoritou,
ani vztahy nejsou harmonické. Poznává, že jsou daleko
dále od Boha než si myslel. Náboženství proto
často hovoří o lidské hříšnosti.
Z řady důvodů nelze odejít mimo
civilizaci. Musí se naučit brát omezenost a zlo
druhých jako přirozenou součást života.
Rozdíly se nedají nijak překročit, jen
oddělením, jistou izolovaností. To je pravý
význam ezoteriky. Mystická literatura tyto problémy popisuje obdobně. Při dostatečné
odevzdanosti je však Cesta vždy schůdná bez
velkých problémů.
Souhrn: Jednou větou řečeno je channelingová
mystika zrychlené duchovní dospívání a
zkvalitňování života řízené
sílícím vlivem intuice se vším, co k tomu
patří. Je extrémním případem duchovního
rozvoje, nikoliv jedinou cestou ke spáse. Neznamená to být
Bohem, ale soužití s intuicí. Není třeba se
stydět za problémy i chyby, jsou zákonité. Ani sv.Jan
z Kříže či Jiddu Krišnamurti neměli mystický proces
krátký a bezbolestný.
Extáze, bolesti i únavu
je třeba prožívat, přijímat výuku,
správně volit směr a nenechat se stáhnout. Vše se
mnohokrát opakuje, to je princip života i mystiky.
Náročnější období se
střídají s klidnějšími.
Klíčová slova: Channeling, mystika,meditace,
zasvěcení, holistika, hlubinná
psychoterapie, duchovnost, ezoterika, New Age, vytržení, psychedelie, holotropní vědomí,
duševní hygiena, transcendentální zážitky
Odlišnosti
skutečného mystického vývoje od představ ega
Ego
se snaží po svém zbožštit a mít klid, ale
jeho přání jsou naivní. Je to projev nezralosti, ale
mystika není její úkryt. Až dlouholetou mystickou
zkušeností lze vyjádřit rozdíly mezi
původními představami a realitou:
Ne
pasivita, pouhé úvahy, ale tvořivost, aktivní
odevzdanost. Ne askeze. Ne pokrytecké potlačování
problémů, ale odkrývání jich a
odmítání chybných sklonů. Ne celibát a
odmítání masa (zpočátku). Nikoliv
žít v ústraní, ale život ve
společnosti, protože je dokonalou školou Boha. Ne snaha o
zastavení myšlení, ticho a klid, ale aktivní a
kvalitní vnímání, chápání i
jednání. Nejde o prázdnou nirvánu, ale o
rozšířené vědomí. Nevytvářet si
představy o Bohu, ale prožívat Jej.
Nic
není zvlášť posvátné, jen s Ním
hovořit a prožívat Jej. Ne sebepopírání,
ale učení se. Ne okamžité osvícení, ale
celoživotní proces s dynamickým
střídáním stavů, jež obsahují i
problémy a bolesti. Nikoliv konec individuality, ale hrdá
vznešenost, být plný živého Boha. Ne
jednoduchá demagogie, ale postupné poznávání
nekonečně složité Reality, spleti souvislostí. Ne
se osvobodit od inkarnací, ale postupné procházení
vyššími úrovněmi vědomí. Nikoliv
kouzelný proutek okamžité proměny, ale
rychlejší učení. Nečekat uznání, ale
spíše nepochopení okolí.
Ne
meditace ticha, ale extáze dynamiky Tvorby dějů a pocitů
Boha. Ne si rozhodovat o všem, ale vždy být pod osobním
vedením Boha. On neodvaluje kameny z cesty, ale zkouší
v zátěži. Není rovnost, ale rovnost a nerovnost
současně. Nečekejte, že Dokonalost za vámi
přijde. Musíte za Ní, vedeni božským.
Doporučuji:
Co ještě není na hlavní
stránce mystika.mysteria.cz
Rozhovor s Kristem a Duchem Svatým
Psychoterapie temné noci duše a psychospirituální krize
Vyšší
božské síly a meditační hudba pro ně
Znázornění
meditace videoklipem
Šedesátá
léta a její archetypy
Nahrávky po
meditaci
Ukázalo se, že více než zápis
z mystické meditace je účinnější
nahrávka pořízená na výstupu z meditace. Je v
nich totiž jasně zřetelné, jak silně
člověka ovlivní božské vize a pocity.
Ohromení z Jeho Nekonečné a Věčné Velikosti
způsobuje vytržení mysli, popisované ve svatých
knihách.
Každá meditace je jiná, více
či méně rozmetává představy ega o sobě
i Bohu. Proto si o Něm nemáme dělat představy, jak
říká Desatero. Zejména některé meditace
jsou spíše transformacemi a psychoterapií. Její
děje jsou tomu přizpůsobeny.