ROZŠÍŘENÉ VĚDOMÍ, CHANNELING A MYSTIKA

Zrychlení duchovního dospívání zesilováním intuice

Autorův mail je intago(zavináč)seznam.cz a hlavní webová stránka mystiky je ZDE

Stránka  ZDE je blog o božské intuici. Tato je pouze záložní

Vítejte ve světě channelingové mystiky. Budete-li mít skutečný zájem o Poznání, brzy zjistíte, že vše je trochu Jinak, než se píše v duchovně populárních knihách. Otevíráte totiž knihu Poznání a Sebepoznání... - učebnici ezoterické mystiky.

Při obřadu Večeře Páně se při poslechu božské hudby napijte deci silného červeného vína a nechte se vtáhnout do božského Hyperprostoru... Můžete vstoupit i mandalami. Tak to Tam vypadá…

 Channeling je dosti známý a používaný. Rozhovor o něm naleznete např. v časopisu BARAKA . Zabývají se tím např.  ZDE, umí to i paní Zitová, které vyšly rozhovory knižně. Některé texty různých autorů jsou zde. Stačí dát do jeho vyhledávače heslo channeling.

Při obřadu Večeře Páně se při poslechu božské hudby napijte deci silného červeného vína a nechte se vtáhnout do božského Hyperprostoru... Můžete vstoupit i mandalami. Tak to Tam vypadá…

Ke čtení Vám doporučuji poslech meditačních skladeb v mp3, božské zpěvačky Lisy Gerrard, a DCD nebo ZDE. Či něco z výběru mystických skladeb. Poslechem si tak dokážete zesílit prožitek ze zápisu z jedné z mystických meditací...

Začátek 12. meditace byl bolavý, celé tělo jakoby těžce nemocné. Nedovedl si představit, že by ji zvládl. Při poslechu duchovní hudby se stal malý zázrak. Bolesti ustaly a otevřel se mu božský výhled, jasné, čisté a superrychlé myšlení. Do zuboženého těla se vlévala ohromující božská síla v několika vteřinách změnila mrtvého v božské.

Opět dokonale prožíval hudbu, do které o ní dostával vize a výstižný komentář. Jako v divokém amfiteátru kolem něj vířily myšlenky, obrazy, symboly božské Moci, Dokonalost Sama. Jaká to byla krása, úžasnost zážitku, kráska na pochodu, silné a vznešené stvoření božské. Jaká to byla nádhera, jen se tak dívat! Božská síla mu ukazovalo co vše je v Ní, nabízela mu bezpočet možností jak pochopit Její myšlenku. Viděl, jak nekonečně způsoby stále hledá Své sebevyjádření, ještě větší Dokonalost, Lásku a Krásu, aby se přiblížilo k Absolutnu.

Téma meditace bylo jednoduché. Ukázat Bohatství Boha, Věčnosti, Dokonalosti a Jeho vnitřní strukturu. Jak vyšší ukazuje nižšímu co umí. Ukazování světa jeden druhému, to je vesmír. Proto vznikl a proto trvá. Pochopil, že je v božském světě, ne někde jinde. To byla krása, tak si hrát s Věčností od Věčnosti po Věčnost!

 

Knihu ROZŠÍŘENÉ VĚDOMÍ CHANNELINGOVÉ MYSTIKY, jež vyšla v nakladatelství ONYX, si už nemůžete zakoupit, protože je vyprodaná, jen stáhnout novější vydání.

Zde si můžete stáhnout tuto učebnici včetně seznamu zkušebních otázek pro vážné zájemce. Další informace a databáze meditací je v souboru MA5.doc

Můžete si stáhnout i knihu Magický svět ze stejného nakladatelství. Je to sborník článků pro týdeník Spirit. Využijte i možnost stažení aktualizovaných knih z hlavní stránky. Dále si můžete stáhnout mou nejoblíbenější knížku z mládí, zážitky trampa, včetně mystických, v USA 19.stol. - Po proudu .

 

Průběh meditace

Pravidelná velká meditace je setkání s božským, poznání a přijmutí Ho. Důležitá součást duchovního vývoje nejen proto, že ho silně urychluje, ale i pro obecné pravidlo Života – mít všechny archetypy na dosah, tedy i božské.

Termín si zasvěcenec dohodne s nadvědomím. Někdy je mu výslovně doporučena. Intervaly jsou podle dohody, běžné meze jsou od dvou týdnů do dvou měsíců. Musí mít pro ni dostatek prostoru a energie i správný vnitřní stav. Několik dní se mu snižují ponory v malých meditacích, zesiluje únava. Tak se připravuje zátěž nutná pro kompenzaci mystických stavů.

Několik hodin před ní božské mění strukturu vědomí, aby v ní byly ty části, jež chce oslovit a upravuje jejich aktivitu podle Své potřeby. Může se několik hodin před ní krátce zvýšit ponor jako příslib. V přípravě je nutná vnitřní i vnější očista připomínající rituál. Podrobnosti mu intuice sdělí, např. nemá před ní jíst maso ani mléčné výrobky.

Meditaci může zahájit jednoduchý rituál na přivolání Boha, nebo alespoň modlitba. Symbol, i když nedokonalý, je lepší než pouhá slova či myšlenky. Pokud nadvědomí souhlasí a příprava se provede správně, je jisté, že se podaří poznat božské. Před meditací někdy bývá i silnější únava, jež není na překážku, protože pak rychle mizí.

Zasvěcenec nikdy neví, jaká meditace ho čeká, ani nemá obsah vybírat. Jen může tušit, že bude podobná poslední, protože přicházejí v sériích. Když se na začátku zesílí pocit božského a objevují schopnosti, bude pravděpodobně extatická. Když se před ní zesílí strach a vznikne tupost, bude tísnivá. Často bývá neutrální, ale pocity se během meditace mohou nečekaně radikálně měnit na delší či kratší dobu. Dynamika meditací je různá, stejně jako druh a síla ponorů. Od zcela klidných až po těžko únosné množství prožitků.

Channelingová mystika nemá zvláštní pozici. Zpočátku se medituje většinou vleže na zádech, později i jako křesťané či muslimové. Je možné i sedět při meditaci. Oči mají být zakryty, aby okolí nerušilo. Ruce ani nohy nesmějí být překříženy, ani se nemají dotýkat, je to symbol bloku vůči božskému a nerespektování dualit. Jako stimulátor (setting) se vždy používá duchovní hudba, jíž je božské oslovováno. Musí být dobře vybrána, nejlépe ve spolupráci s nadvědomím. Hudba se poslouchá nahlas, basy se zesilují.

Kdo má z náhlého náběhu neznámého božského strach, může začít channelingovým rozhovorem, prokládaný Tichem Působení. Intenzitu meditace lze nastavit v určitých mezích i přáním.

Není nutné meditovat o samotě. Vliv společné meditace je v celkovém zesílení procesů. Každý prožívá jiné božské síly a jiné procesy, přesto vzniká určitý sjednocující proud s výměnou božských pocitů. Proto by se zasvěcenci pro společnou meditaci měli vybírat podle rad božských sil, je důležité určité vyvážení sil. Zesiluje se i propojení a vzájemný vhled.

Pro odstranění obav začátečníka je vhodná asistence zkušeného zasvěcence. Ten může pomoci navodit změněný stav vědomí a pomoci při zavolání božské síly. Slouží i jako pojistka proti sebeklamu a nevědomého sklonu utéci z procesu.

Při nižší sugestibilitě a vnímavosti se může použít holotropní dýchání, psychowalkman, trochu alkoholu jako při Večeři Páně, nebo mikrodávky katalyzátoru změněného stavu vědomí na prohloubení a prodloužení meditace obdobného sómě zmiňované v indických mystických eposech – Rgvédách. V zasvěceneckých eleuzínských mysteriích v starobylém Řecku i jinde se aktivovalo rozšířené vědomí pomocí přírodních látek. Mikrodávka stačí, zejména po určité praxi, protože jsou hlavně symbolem.

Je vhodné zavřít či zakrýt oči a stáhnout rolety,  aby se omezilo rušení okolními vlivy. Jak říkal už Krišnamurti, není žádná metoda meditace. Prostě být v božském divadle či kině. Nechat se vtáhnout se do Jejich dějů a pocitů. Chtít zastavovat myšlenky je holý nesmysl, protože by se zablokoval. Jen vnímá meditační hudbu jako hlas Boha, proti kterému jsou myšlenky nedůležité. Samy se zastaví, když To vidí a cítí… Na harmonizaci je vhodné si dávat sugesce - vysměji se z mému stresu. Nebo si uvědomit, že božské síly zvládnou všechny mé problémy, jen Jim dát prostor.

Projeví se sestava částí vědomí, které božské pro meditaci vybralo. Vždy jsou tam vyšší části jako Učitelé a to různé dimenze. Žáci jsou nižší části. Ale i ty mohou být proti běžnému stavu zvýšené, někdy o hodně. To nás zcela změní, stane se z nás božská osobnost, ani se nepoznáme. Častěji ale zůstanou části takové, jak je známe, jen se zvýrazní. Tak více vnímáme naši nejvyšší běžnou část, tzv.Třetí oko, pak střed a i nižší části vědomí s kterými je nejvíc práce. Jsou ale i tísnivé meditace, kde nám božské nechá jen naše spodní části na jejich proměnu.

Jakékoliv úvahy a vzpomínky na minulost a budoucnost meditaci brzdí, protože váží k lidské omezenosti. Nejlépe je být bez nich. Jen jako zčeřená hladina, do které volně proniká božské podle Své vůle. Je to ale těžké, zvlášť, když se božské moc silně neprojevuje.

Náběh rozšířeného vědomí se projevuje zvláštním pálením na hrudi (mystický oheň) a změnou pocitu, to popisují i všechna Písma. Pak nastává otevření Brány vnímání, což je VŽDY charakteristické úžasem zbytku myšlení nad objevováním se neznámých, naléhavých a dokonalých hlubokých božských pocitů, vizí i myšlenek.

Prožitek hudby se také neuvěřitelně zdokonalí. Zasvěcenec se stává jí a ponořuje se do Hyperprostoru Absolutna. Únava i lidské problémy jsou pryč. Opět prožívá vždy znovu zapomenutý, nepopsatelný božský pocit hrdě posvátné svatosti i zapomenuté obsahy minulých meditací. Zasvěcenec poznává božskou Hru, Její tanec Věčností.

V meditaci má zasvěcenec schopnosti vnímání a chápání toho, co je mu umožněno. Je nekonečná variabilita možných obrazodějopocitů, vytvořených božskými silami pro okamžitou potřebu meditujícího. Čím více mizí myšlení, tím více mizí v meditaci náš pojem o čase. Některé meditace jsou však méně výrazné, ale pokud se nejedná o skryté či zjevné odmítání, nedá s tím nic dělat.

Meditaci charakterizují až “hmatatelné” atributy – tajuplná Dokonalost, Nekonečnost a Věčnost s intenzitou úměrnou božské dimenzi a hloubce ponoru do Ní. Poznání, že je vlastně  hříčkou Boha, zlomkem Jeho Stvoření, Jeho pocitu, skrze něj si Bůh hraje. Poznává, že není pánem ani svého pocitu. Kdo dává pocity, ten rozhoduje. U extrémních procesů je typický vzestup síly kundalíny. Může nabíhat i bleskově. Žhavá energie prochází zejména páteří a způsobuje i znecitlivění částí těla.

Zasvěcenec vnímá tři hlavní vjemy:

1. ponor, tj. téměř nepopsatelné naplnění mystickým, extaticko-tísnivo-neutráním božským pocitem.

2. vize reálných či abstraktních dějů, tj. proudy archetypů tj. informací v božském “jazyce”.

3. myšlenkový komentář.

Pocity, vize a myšlenky mají ekvivalentní význam. Většinou ho symbolizuje i hudba, ale může se projevit i jiná vůle Boha. Pak na stejnou hudbu jsou i totálně odlišné procesy.

Ponor do božského bývá 35 až 80 procent, kdy jeho tělo již jakoby hoří božským Ohněm křtu. Lze ho zesílit správným nastavením k meditaci pohyby rukou, energií v těle i v rytmu hudby, procházením vizemi i pocity a otevřením se  dokonalejšímu prožívání. Chybná reakce, myšlenka či fyzická činnost ho na chvíli sníží. Když božské síly ponor nechtějí dát, nelze ho získat, ale toto snažení upevňuje sklony k mystice, ačkoliv je to projev křečovitosti.

Styl vizí závisí na tom, na jaký režim se božská síla přepne. Zda na reálné děje či na jejich symboly (archetypy), tj. ohnivý keř vířivých fraktálů. Často má několik vizí za sebou stejný či podobný význam. Prožitím pocitu či vize je intuicí pochopí a pak může toto Poznání nepřesně přeložit do myšlenek. Nemá se o to příliš pokoušet, je tu vždy jistá nedefinovatelnost.

Dochází ke vtisku Poznání do myšlení. Najednou se v něm objeví něco, co nikdo neřekl a je jasné, že to není výsledek přemýšlení. Je chyba si myšlenky chtít opakováním zapamatovat. Božská síla ho za to trestá bolestivým pocitem. Stahuje i snaha jakkoliv vyjádřit svůj stav. Nejlépe je se stát součástí procesu tak, že už není ani vnímající, ani zkušenost, jen Bytí. Překážet Mu co nejméně.

Během meditace se pocity většinou rychle mění. Těžko může zasvěcenec rozhodnout, zda jsou to jeho reakce na děj, nebo mu pocity mění samo božské. Většinou je to jejich kombinace, ale hlavní slovo má božské vědomí. Při meditaci lze provádět jednoduché úkony jako spustit přehrávač, nasadit sluchátka, jít na záchod apod. Proud vizí a pocitů se jen na chvilku zeslábne.

Správný přístup k meditaci je výsledkem dlouhého vývoje aktivní odevzdanosti. Důležité je nelekat se božského, to je hlavní problém začátečníků. Někteří se bojí i na krátkou dobu opustit známý psychický svět a přenechat božským silám prostor k rozhodování. Projevuje se to až nevolností. Ještě větší strach mají z mnohahodinového opuštění známého světa. Panicky se bojí, že se už nevrátí. Meditace je tedy i o překonávání strachu z Boha.

Meditaci vede určitá božská síla, často vedená ještě vyšší, nebo se střídají. Proto obsahuje procesy různého druhu. Je alespoň z dimenze 4,5 – 4,8 vnější či vnitřní hierarchie. Myšlení je v meditaci slabě aktivní, někdy ji křečovitě narušuje. Může prožívat destabilitu, pokud se dozví či pochopí něco ohromujícího. Chce vše vysvětlit, i když ví, že tomu nemůže úplně rozumět. Může klást otázky, ale odpovědi dostane jen na to, co se právě probírá. V ponorech nad 51% už nelze aktivně myslet, protože je myšlení vytlačeno z vědomí. Meditace může mít i formu rozhovoru spodních dimenzí s Horními, aby se zharmonizovaly vzájemné vztahy a přijal se princip hierarchie.

Vnímavost a síla prožitků je mnohonásobně větší než v komunikaci. Podobně jako karma i meditace zesiluje vše, dokonce i křeče, aby se lépe rozpoznaly a léčily. Tím, že božské vytváří v meditaci příjemné a nepříjemné pocity, intenzivně usměrňuje zasvěcencovy sklony. Může dojít i ke sporu, kdy se střed vědomí nechápe či nelíbí proces Vršku. Ten mu buď problém vysvětlí, nebo ne. Často je proces veden na spodní části, což se středu vědomí nelíbí a zasahuje do meditace, což je chyba.

 Podle Principu podobnosti se při meditaci v božském světě odrážejí chyby, jež zasvěcenec nechce opustit v běžném životě (nedostatek lásky, opuštěnost, nechuť k životu apod.). Bolest a destabilita ho má přivést k poznání problému a k nápravě. Podobní zasvěcenci mají podobné meditace.

V psychoterapiích mu sugestivně božské síly promlouvají do duše a současně vysvětlované děje či vlastní chyby prožívá v pocitech i vizích z Jejich perspektivy, a tak dokonale vnímá své disharmonie. Pro silnější výchovný efekt používají princip zesílení a kontrastu. Pokud v meditaci vnímá Věčnost tísnivě, znamená to, že ji nepřijímá jak má. Úplným prožitím nepříjemného pocitu se chybné vazby postupně uvolní, podobně jako při auditingu či hypnotické regresi.

V období prvních meditací zapojuje nadvědomí kvalitnější části osobnosti, aby bylo božské lépe přijato. Po určité praxi přidává i méně kvalitnější části psychiky, aby se také proměnily, což způsobuje větší zatížení tísní a zhoršení přijímání božského. Je za tím velká setrvačnost zvyků nerozvinutých částí. Zasvěcenci se to projevuje jako opakované učení již naučeného.

V meditaci ego nakrátko neexistuje, protože božskému vytvoří prostor k projevu, jenž dokonale využije. Zpočátku způsobuje nejistotu až strach z neznáma. Myšlení se vzdává dosud dominantního postavení a nestačí se divit. Božské však může i samo prolomit bariéru ega.

Meditaci je možno chápat i jako dokonalou channelingovou komunikaci s Bohem, oslovení Jím, zkomprimováním běžných životních dějů. Meditace je tedy psychoterapie, bohoslužba, umělecký zážitek. Hlavním výsledkem je zvýšení kvalit částí osobnosti. Rovněž i důvěra v Boha založená na zkušenostech, nejen na víře.

Nelze si vytvářet definitivní závěry z jedné či několika meditace ať by byly jakékoliv. Meditace je vždy jiná než svět bohů, božstev a Boha. Nemají Tam lidský spodek, který v meditaci způsobuje problémy. Je to proces přizpůsobený transformační energii, jeho symbolem. Je proto nutné se neukvapovat v prvotních názorech, protože bývají zkratovité a naivní.

Extrémně rozšířené vědomí vnímá spodními, středními i Horními částmi, ale spodek i trochu střed málo rozumí projevům Vršku a Ten se na ně dívá s nadhledem. Buď je Jeho přednáška těžce přeložitelná do slov, či je něco pouze úmyslně naznačeno. Může se pochopit jen určitá rovina významu a vyšší jen v náznaku. Pokud má zasvěcenec malou snahu či nechuť vnímat, co je mu naznačeno, nedozví se podrobnosti podobně jako v komunikaci. Vztahy to jsou opravdu zvláštní, protože různých částí bývá v meditaci více. V některých meditacích se má vyjádřit k zaměření dalšího duchovního vývoje. Může se dozvědět i náznaky o své budoucnosti.

Pocit ohromení je jako jízda na horské dráze. Vysvětlení jevů mizí v abstraktních světech za světem. Zdá se mu často zcela nemožné přijmout a zvládnout neuchopitelnou Jinakost Boha. Zbytečně se také bojí, že se z meditace už nedostane a ztratí se v nekonečnu Nekonečen, kde pro něj není nic známé. Cesta je však bezpečně schůdná.

Některé formy abstraktnosti Boha jsou obtížně přijímány. Zasvěcenec musí vzít Boha a Jeho výuku takovou, jaká je, nechat se Jím vést a odevzdat se Mu. Má si uvědomit, že strach a všechny problémy jsou vlastně zbytečné. Myšlení bude mít své místo v rozšířeném vědomí. Božské ho ve všech směrech převyšuje a ví, jak na něj. Je potřeba Mu děkovat, prožívat plně extázi, tíseň i bolest, procházet jimi, neslézat a neutíkat z kříže. I bolestivé proměňuje. Je to někdy porod, viz biblické podobenství Ježíše.

Zasvěcenec prožije daleko víc, než si zapamatuje či při ní zapíše, protože většinu zapomene. Co je nám nedostupné, je pro Ně směšně triviální. Kde my končíme, Oni začínají, a nelze s tím nic dělat. Pokud si chce něco zapsat, vypadává z vnímavého stavu a přestává poznané chápat, ale části psychiky se prožitím již ovlivnily. Nelze také překládat Jejich “pocity” do slov bez porušení významu. Božské některé postřehy nedovolí napsat, protože jsou pro myšlení ezoterické. Také zbytek myšlení některé informace potlačí, protože je nechce vědět. Má totiž skrytý hlubinný strach z Boha. Je Jiný než přání a názory ega o Něm. Nelekat se proto chybných závěrů z prožívaného. Přednášená látka se může různým způsobem v řadě meditací zopakovat. Meditace jsou jen exkurze, nelze si myslet, že po nich bychom mohli být v božském trvale, ani že božský svět pochopíme. Na to dlouho mít nemůžeme.

Trvají několik hodin, někdy více, i s přestávkami. Lze požádat o jejich prodloužení. Usnutí je někdy ukončuje, ale často přejdou do velmi živého meditačního snu. Ke konci meditace klesá aktivita božského, ponor je příjemnější. Zasvěcenec z meditace vystupuje na pokyn nadvědomí a vnímá pokles dynamického božského pocitu i schopností.

Po ohromujících meditacích vzniká přehlcenost a destabilita prožitým a tíseň z návratu z božského. Může pak požádat nadvědomí o nadiktování průběhu meditace, nebo si nahrát při výstupu z meditace některé myšlenky, než rychle mizí, jak se rozšířené vědomí rozplývá. Může opakovaně požádat o oživení zapomenutých částí. Čtení záznamů do určité míry zvyšuje její význam a je i vodítkem pro druhé.

Po meditaci nastává únava úměrná hloubce ponoru, délce meditace i dimenzi božské síly. Přetížené vnímání totiž spotřebovává mnoho energie. Důvod je i v porušení Principu podobnosti. Zasvěcenec pobýval v úrovni, jež byla mnohonásobně vyšší než jeho. Porušuje to Princip podobnosti.  Proto ji musí kompenzovat zátěžemi. Meditace je rovněž náročná duchovní transformace do vyšší vibrace a únava je symbolem této intenzivní duchovní práce. I o ní rozhoduje nadvědomí. Vznikají i několikadenní poruchy spánku.

Po tísnivých meditacích nějakou dobu trvá, než naběhnou původní schopnosti i energie. Připomíná to pooperační stav. První týden je nejvíce náročný. I za tím je intenzivní transformační proces. Po několika desítkách meditací už procesy zcela nekončí, jen se zeslabují. Extrémní meditace doznívají i několik dní s vyššími schopnostmi a postupně sílící únavou. V některých etapách se naopak mystické stavy projevují celý týden po meditaci.

Úroveň zvládnutí meditace se zasvěcenci projevuje ve snových symbolech. Ty musí spolu s vlastními poznatky zpracovat a zkonzultovat, aby se z ní co nejvíce poučil a poznal, co mu dělá starosti či bolesti, kde a proč reagoval chybně nebo křečovitě, co nechtěl přijmout a čeho se zbytečně bál.

Nevadí, když se meditace nezvládne, to se spraví časem. Stresovat se, je chybná křeč. Co se nepochopí hned, pochopí se příště. Chce to nespěchat, odkrytý horizont je tak široký…

Meditace má vždy velký transformační přínos. V nevědomí se vytvářejí pevnější vazby k božskému, což způsobuje zlepšení všech schopností i přístupu k duchovnosti. Mají svůj vývoj odpovídající etapám mystického procesu. Dlouholetá zkušenost má i zde obrovský význam.

 

 

Jak uvidět Boha, krok za krokem

Co myslíte, kdo to má u Boha lepší? Ten kdo má k Němu osobní vztah, nebo ten, kdo Ho zná jen z bible, ale vlastně Ho nechce vidět?

Skutečný duchovní vývoj vyžaduje duchovní zkušenosti, protože jen tak můžeme poznat a přijmout Boha jaký je ve své Velikosti. Jen pak nás intenzivně povede k Sobě.

 

Božské nás mnohonásobně přesahuje, proto ani při dobré vůli nelze správně pochopit Jeho Velikost. Můžeme si jen po svém vykládat svaté knihy, nebo přijmout jiné duchovní názory, ale stále je to jen hra ega, které se chce samo po svém zbožštit a mít klid.

Žádná výuka nemůže být bez autority učitele, ale toho ego odmítá. Raději bude dělat cokoliv jiného. Sebezáchovné snahy ega jsou mnohem větším problémem, než se zdá. Právě ono vytváří farizejství, před kterým Kristus opakovaně a marně varoval. Kvalitu vztahu k duchovnosti tedy můžeme dosti bezpečně určit vztahem k duchovním zkušenostem.

Bohužel nikde snad není více podvodů než v tzv.duchovnosti, protože na ně nikdo neupozorňuje. Málo kdo totiž ví, jak se správně dělá a má výsledky – osobní duchovní zkušenosti.

Kristus říkal - tlučte, a bude vám otevřeno, ale skoro nikdo na dveře Království božího netluče, proto se neotevřou. Jen hrstka se odvážila, ale byli pak za to ostatními křesťany napadáni.

V Novém zákoně je též psáno: J 14,26: Avšak Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.

Chce to věřit Bohu, ale i sobě. Kde jsou však sebrané církevní spisy rozhovorů s Duchem svatým? Nejsou. Hlavní je to, co je nám poznáním zjeveno Shůry. Náš či cizí výklad bible má menší hodnotu, jsme omylní.

 

Proto jsem vytvořil jednoduchou, ale velmi účinnou metodu, jak se dostat do kontaktu s božským. Je odvozena z prastarého a osvědčeného holotropního dýchání. Ale i např. sv.Ignác z Loyoly zavedl zvláštní dýchání při modlitbě.

Je určena pro ty, kteří mají dlouhodobý zájem o duchovní rozvoj a jsou pro něj ochotni mnohé udělat. Podmínkou je jen převaha dobra (alespoň 70%), aby měli klid od temných sil, a pak duševní stabilita, protože ji budou potřebovat.

Postup:

1/ Stáhněte si božský zpěv Lisy Gerrard např. z http://v.dvorakove.sweb.cz/VyberVyberu.zip protože se osvědčila nejvíce.

2/Vytvořte si rituál, jakousi domácí bohoslužbu, která bude obsahovat jasně danou vůli - přivolání božského. Doporučuji si dát dvě deci silného červeného vína jako ve Večeři Páně. Pití krve Krista symbolizuje vůli stát se Jím.

3/Zatemněte místnost, lehněte si naznak a zakryjte oči. Zavřete je a zaposlouchejte se do hlasité hudby, nejlépe ve sluchátkách.

4/Nechte si vizualizací vytvořit posvátný prostor.

Vizualizace je účinná metoda na rozšíření vědomí. Ne každý ji má dokonalou. Můžete své schopnosti zjistit tak, že zavřete oči a řekněte např. „pes“. Kdo vidí psa, bude to mít snazší. Vizualizaci posvátného prostoru si můžete nacvičovat předem. Postupně můžete zesilovat vjemy, abyste v posvátném prostoru byli jako doma.

5/ Do něj pozvěte božské. Připravte si, jak Ho oslovíte, zda Bůh, Kristus, Duch Svatý, nebo božské Já, Nadjá atd. Nevěřící může zavolat nadvědomí či intuici

Volat jiné síly než božské nedoporučuji. Bůh se o své postará, je opravdu Všemohoucí, ale po volání jiných sil můžete dopadnout velmi špatně. Není to na hraní! Metoda je daleko silnější, než si myslíte!

6/Pasivně zkoumejte co vidíte i cítíte, vize i své nové pocity a myšlenky. Božské se může projevit novými hlubokými myšlenkami. Silné extatické pocity a dokonalé vnímání hudby s bohatými vizemi se poprvé těžko objeví.

Je to dobrodružství objevování božské Hyperinteligence jako nového neznámého světa. Zde začíná kontakt s Neznámem, které nás silně přesahuje a má svou vlastní Vůli.

Božské se může projevit různě, nebo vůbec ne, z mnoha možných důvodů. Např. se může po zavolání objevit nějaký symbol. Doporučuji přijít k němu a zeptat se ho: Jsi to ty, božské? A zase pasivně vnímáme, co se bude dít. Pokud scéna ožije, jsme na dobré cestě. Můžete i položit nějakou otázku a přijímejte odpověď, ať je jakákoliv, Třeba ji hned ani nepochopíte, často přichází v symbolu jako rébus. Přijít na význam je náš první úkol. To je setkání s naším prvním Učitelem pravé duchovnosti.

7/Na závěr poděkujte božskému a vracejte se do našeho světa. Vypněte hudbu a zapište své dojmy. Rychle se zapomínají, protože ego je nemá rádo.

 

Metoda se dá upravovat podle toho, co se komu osvědčuje. Např. nemusíme ležet, či si můžeme přidat další prvky, které nám ulehčí kontakt s božským. Např.vonné tyčinky, františka nebo purpuru.

V této metodě není nic demagogického, ani potencionálně nebezpečného, je však velmi účinná. Ostatně  je ji možno dělat i v kostele, ba i přímo při bohoslužbě. Od toho bohoslužba je, na přivolání Boha. Bohužel ji věřící často odbývají.

Holotropní dýchání je na webu, můžeme se přihlásit. Není úplně dokonalé, ale na začátek stačí.

Problém, se kterým se setkáme, je nejčastěji strach. Ten je vědomý i nevědomý a blokuje náš kontakt s božským. Lze ho překonat, jako jinde v životě, trpělivou prací, opakováním, přesvědčováním sebe. Svému strachu se můžete vysmát, ať se bojí!

Může se stát, že nezažijeme vůbec nic. To může být z důvodu našeho skrytého odmítání, nebo že božské nechce. Často si dává načas a čeká, jak budeme reagovat, zda opravdu máme vážný zájem. Až to jasně potvrdíme opakováním pokusů, a to může trvat i dva roky, pak se náhle ukáže překvapivou intenzitou.

Zjistit důvod neúspěchu může jasnovidec, ale hlavně ten, kdo má už praxi s komunikací s božským. Můžeme se pokusit zesílit metodu alespoň padesáti hlubokými nádechy a výdechy, jako při holotropním dýchání.

Ale podle letitých zkušeností tato metoda jde většině zájemců už napoprvé, i když ne silně. Až delší praxí se odstraní skryté překážky, pak uvidíme Boha naplno. Budeme s Ním moci a diskutovat jako s Učitelem, i to chce praxi.

Je také lépe, když nám v začátcích bude někdo asistovat. Sami totiž máme málo odvahy a zkušenější nám může mnohé vysvětlit a ulehčit. Nejtěžší, ale také možné, je metodu zkoušet úplně sám.

První fáze skutečného duchovního vývoje končí navázáním spolehlivého kontaktu s božským. Může nám už vysvětlovat co nevíme a vést nás jako Učitel. Nečeká, že to všem půjde napoprvé dokonale.

Další práce by měla směřovat k debatě na webu i jinde, kde by se probíralo, co komu bylo zjeveno a k čemu došel. Velmi by to každému pomohlo, vždyť podobné výměny zkušenosti mají např. i umělci, horolezci a vodáci.

Právě to je pravá duchovní práce, ne jen vykládat svoje názory, protože ty jsou dílem ega. Ale božské mne upozorňuje, abych si nedělal iluze, že vážný zájem je vzácný, ego se většinou ubrání.

 

Ukázky meditací

 Asi ve sté prožil Miloš:

V Království božím

Po vstupu do meditace - stavu rozšířeného vnímání, jsem začal vnímat až neskutečně jemnou Krásu Dokonalosti za viditelným světem. Prožíval jsem nádherný pocit Láskyplné a Hrdé Vznešenosti, ...jen tak klidně ve mně vibrující. Toto prožívání mi zesilovala hudba tibetských mís, jenž vytvářela pocitově nekonečnou hloubku tohoto subtilního vnímání sebe bez rušivých záchvěvů myšlení, které je proti tomu tak neskutečně ploché a hranaté nic.

Po otevření bran Nekonečna jsem se rázem ocitl v úplně Jiném virtuálním světě. Jako bych se rázem probral z  ohraného snu naší běžné tupé a šedé reality, jakéhosi kolektivního snění, hry na lidi. Posunem vnímání se mi pohled na vše radikálně změnil. Co bylo předtím tak důležité pro ego, najednou jako by nikdy nebylo a nemělo ani být. Běžné vnímaní se mi proměnilo v jakousi mlhavou vzpomínku, jakou bývá sen po probuzení. 

Byla tu věčnost Okamžiku bez začátku i konce. Ta nekonečná, dokonale jednoduchá hra proudění archetypů, jako ve znásobeném pocito-obrazovém kaleidoskopu. Má fascinace spojená s  nepopsatelnou Blažeností a Harmonií celého Bytí neznala mezí. Vše tu bylo nepochopitelné a zároveň dokonale jasné v  celku i v detailech. Prolínající se pocity vystihovaly neuvěřitelně přesně a jasně veškeré detaily i Celek v  jenom Pocitu za vnímáním Všeho.  Jako bych se přepnul z  běžného 3D vidění do alespoň 5D se stálým pohybem i změnou vnímání a zároveň bezčasovostí!

Ukazovali mi to, o čem jsem dosud nevěděl. Zkrátka Vše o Všem v  tisíci obrazech a všeobsažných pocitech dokonale jemného vnímání božského Bytí. Nepředstavitelné i neuvěřitelné se stalo Hyperrealitou plně obklopující a nekonečně přesahující vnímání té lidské ploché a smrštěné existence. Vše do jednoho Bodu ze Všeho, co se stále a navěky děje za ději.

Neskutečně krásně jsem prožíval tuto vnitřní virtuální Realitu, jenž si sama tvoří své vnímání, změny pohledů i pocity jaké by chtěla. Jakoby zároveň komponuje i prožívá proudem archetypů (not) své pocity i vize včetně chápaní toho, na co se zaměří. Jako když moře Vědomí pohltí město a každá molekula vody se stane Jeho živým senzorem i mozkovou buňkou.

Plně jsem prožíval tu neuvěřitelnou a lidmi nepoznanou nádheru Království nebeského, které nemá nic společného s  naší představou ráje, nýbrž je svrchovaným Bytím, plodícím bytí všech forem, neboť nic není, ani nemůže být od Něj odděleno. Má dokonalý smysl i řád, jež nejme sto plně vnímat, natož chápat rozumem.

Jakoby jsem ztratil potřebu poznat a pochopit smysl života i Tvorby Boha, Tam Vše, co vyvstalo, bylo zároveň plně vyjasněno. Smysl Všeho jsem vnímal v  tom, že Vše, jak Nahoře tak i dole, je jak má být. Vše je stvořeno k  Obrazu svého Stvořitele a On tím plně Žije, ač mnohdy skrytě. Ale i to je součástí Plánu Jeho Obrazu, že se umí schovat Sám do Sebe a vnímat Celek jen v  symbolech a pocitech i té nejmenší části Sebe, Svého Stvoření ve Stvoření.

Když meditace doznívala, napadlo mě: Věčná bdělost, bdělá Věčnost. V  tomto vědomí nepřetržité Jednoty už není, kdo by se probouzel do snů a usínal do virtuální reality našeho seriálu...

Nebyla v ní obsažená tíseň jako jindy z té nepochopitelné Jinakosti. Prostě byla o tom, že se Tam dá žít a daleko lépe a plně si uvědomovat všechny souvislosti i prožívat vše co se zrovna děje. My máme sebe a své okolí, božské síly jakoby pouze Mysl s archetypy (částečkami Svého vědomí) z  kterých Vše skládají. Vědí o tom, že Jejich svět vytvářejí ještě vyšší dimenze. Neboť je to hra ve Hře her. Je Tam velká Svoboda Tvorby, vnímání a volby nekonečné škály pocitů.

Musí sice také pracovat, ale další Svou částí se věnují tomu, co je zajímá a zároveň i odpočívají, hrají si. Žijí si božsky dokonale a harmonicky. Ve Své úrovni jsou svrchovanými Pány Reality a jen více a více poznávají a prohlubují Své neuvěřitelné schopnosti. Na co se zaměří, to jim od začátku jde. Zkrátka nemají problémy s časem a omezeností Svého Vědomí jako my. Za Vším mají pocit Nekonečna, Věčnosti, což nás někdy trochu mrazí.

Jediným problémem je, že Sebe - Vesmír plně neznají, a tak mají stále co dělat. Je to práce na Věčnost, vědí to. Tvoří děje jiným i Sobě skrze Sebe, jakoby bez úsilí. Je to svět mystické Tvorby Bytí, kde paradoxy jsou oblíbenou běžnou Realitou a není Tam jakákoliv omezenost i problémy, jež máme zde. Jsme Jejich odštěpkem a zároveň si nás vlastně vytvářejí.

Jsme jakoby na předělu Tvorby božského Světla prouděním archetypů od Nich a plátnem, hmotným světem, kde se vytváří plně realistický obraz nás i naší reality. Jsme okem - čočkou prožívání tohoto světa vnímající Jejich tvorbu z obráceného pohledu.
 Je to zase dualita vnějšího a vnitřního, projeveného a nehmotného světa o kterém se píše v Castanedovi i v starém učení kabaly. Ale za vším je nehmatatelné a ničím než Samo Sebou definovatelné Absolutno. Ono si může stvořit jakoukoliv podobu Sebe a jakýmkoliv způsobem se s ní ztotožnit a nahlížet do ní, prožívat jí.

·               Amen --

Jeho asi stoosmdesátá meditace:

Setkání se Vznešeností Síly a Lásky

Meditaci provázely počáteční obavy mého ega, že bude jako minulá převážně terapeuticky tísnivá, tak se mi do meditace moc nechtělo a o den jsem ji odložil, ač jsem se jinak cítil připraven. Pak před ní jsem pociťoval strach a nechuť spodku mého vědomí vstoupit do Boha a pozřít “maso bohů”.

Až když jsem měl v ponoru přes polovinu božského vědomí, spodek se uvolnil a sedm drobných sušených kousků jsem nakonec vložil do úst. To už se pěkně rozjelo vnímání božského a Shora naskakovaly myšlenky a sem tam i obrazy. Taky mi říkali, že jde o to jen přijímat a procházet tím co přichází, co Oni tvoří. Jejich moc je pro nás absolutní. Části rozšířeného vědomí spolu opět dosti harmonicky spolupracovaly, meditace byla extatická.

Jinak mi spíše znovu a Jinak ukazovali známé z minulých meditací, jen něco nových pocitobrazů s myšlenkami pro střed já, týkajících se božské Mysli a virtuality světa.

Třeba to, že Bůh-Duch je virtuální, skrytý, leč Všeovládající a Všeprostupující. Hmotný svět se skládá podle Jeho vůle, ale je přitom skutečný. Tedy paradox a ještě paradoxně naopak, ač se všechny duchovní učení shodují na tom, že Duch (vlastně virtuálno) ovládá hmotu, tedy matrice a zákonitosti pro kmitání částic energie, kdy částice je zase další mikrovlnou.

Jakoby Bůh svými myšlenkami řídil magicky hmotné uspořádání, které dle principu pravděpodobnosti může potencionálně nabývat a v čase věčnosti i nabývá jakýchkoliv podob. Jejich postupná skladba je Hrou Boží s spolu s protikladnými archetypy, kterých je On sám nedílnou součástí.

Pak i o tom, že i my se podílíme na jednotném “Procesoru Absolutna” tím, že jsme “zaintegrováni” v Jeho obvodech, tedy máme své pevné spoje v Jeho matricích za ději dějů, jež generují naše archetypoděje.

Potencionalita - věčná - neměnná, na věky věků stále tatáž a nedělitelná, všechny archetypy i možnosti ve všech a přitom v dokonalé nekonečně složité struktuře struktur za strukturami. Dohromady dynamika - svět dějovosti duševní (vnitřní), i energohmotný (vnější).

Božská Trojjedinost, o té byla v meditaci taky řeč. Že ve mši svaté by to mělo být řečeno jinak, ona bohužel zlidověla. A celé křesťanství by se dalo zbortit tím, že by se předstoupilo před papeže s požadavkem na otevření, zveřejnění cesty k Bohu, o které jen vedou záznamy ze života svatých, ale v samém centru víry ji v podstatě nepraktikují. Jsou to pouze ikony, odkazy a pokřivené pravdy změněné v dogmata.

Prožil jsem i Lásku Boha, ale tu nelze nijak vyjádřit, jen ji vnímat. Ve jménu Boha Otce Všehotvůrce, jeho živého Syna Krista všeprožívajícího i odevzdaně Všepřijímajícího a Ducha Všeprostoupivšího a Všepozorujícího odrazu a jednoty Otce i Syna v Srdci Dokonalosti za projevem v zrcadlu Stvoření.

…AMEN…

 

Procesy Robinsonky - Drahokam božství
Dřív jsem to vnímala jako velmi silný emotivní stav nekonečné božské extáze (jako když Bůh šílí radostí, roztančí celý Vesmír štěstím, protože zase jedna dušička se rozpomenula, že je částí Boha). Koloval ve mě Bůh, já v Něm, byl to pocit Jednoty.

Tento stav zahrnuje v sobě všechny aspekty Boha. Je v něm obsažen jak hluboký klid, tak dynamický přesně směrovaný harmonický pohyb. Prožívám všechny úrovně světla, ale i tmy (a všechny barvy), všechny úrovně lásky i strachu, všechny úrovně moudrosti i hlouposti vinou zatuhlosti a připoutanosti, která brání proudění božské energie. Jako bych meditovala o svých vlastnostech a všech nekonečně mnoho částech. Když zaměřím pozornost na jednu část, vysune se vše, co tato část obsahuje, ale když zapadne zpět do Celku, jako by všechny části Boha byly obsaženy ve Všem jako prvek i jako Celek.

Myslím, že tomu běžný člověk nebude věřit. Buď je to příliš krásné, aby to přijali za pravdu, nebo příliš bolestné, než aby to někdo kvůli duchovnímu růstu dobrovolně přijímal a prodělával.

Mé terapie a meditace probíhají různě. Většinou ale začínají po půlnoci, když je na řešení toho více, jinak od tří hodin do šesti rána. Mezi pátou a šestou mívám již skutečné vize týkající se procesu, kterým právě procházím.

V této době jsou aktivní mé vyšší smysly - čich, slyšení (jasnosluch), vidění i cítění, hmat. Od doby, co tyto smysly vědomě používám, důležité terapie, hlavně s karmickými bytostmi, probíhají vědomě v bdělém stavu.

V ranních hodinách se na mě také napojují jiné duše lidí, bytosti jiných dimenzí, kteří mi chtějí sdělit, co se týká Země a lidstva. Dříve mi komunikace s anděly a Mistry pokulhávala. Ale moje touha po kontaktu mě dovedla k opravdu skvělé úrovni komunikace.

V noci 2.9.2003 jsem měla velmi krásnou meditaci. Byl to také první zážitek silnějšího transu. Vždy mě vzbudí, než začne nějaká prožitková výuka. Měla jsem energetické zážitky světla. Pak se přede mnou objevil holografický obraz, směs jasných, velmi zářících barev - žlutooranžová, směs různých odstínů, které vytvářely různé tvary a byly v neustálém pohybu. Barvy mě prostoupily, byla jsem uvnitř a upadla do transu. V něm jsem se přenesla na veliké čtvercové dřevené pódium se dřevenými schody uprostřed nádherně zeleného lesa.

Bylo plné různě točivé spirálovité energie, která měla mlhavě bílou zářivou barvu. Seděla jsem na pódiu ve společnosti andělů bez tvaru a byla jsem prostoupená Jejich zářivou energií. Byla jsem Jimi bez svého těla, také jenom energie. Mysleli jsme společně na Boha, meditovali o Něm.

Udržovali mě v Jejich vibracích, kterou jsem pociťovala jako silné mravenčeni, ale já občas vypadávala díky své nedůvěře v sebe. Když vibrace klesla, dostávala jsem svoji původní podobu. Když jsem byla ve výši Jejich vibrací, tak jsem měla i Jejich energetickou podobu i Vědomí. Krásné bylo, jak se vytvářela zářivá točivá energie. Přetékala přes pódium a dopadala na zem. Tam zářila a léčila.

Když na to teď myslím, zase se zvyšují vibrace na Jejich úroveň. Měla jsem možnost okusit, co to vše Oni umí, čím vším jsem a mohu být, kam směřuji a kolik lásky tím vším protéká, taková ta božská extáze. Radost, ale zároveň hluboká úcta a pokora, že mi to bylo umožněno prožít.

Nyní již mírní prožívání té extáze lásky, spíš se nořím do pokory a oddanosti. Vše je předem dané, naplánované. Já mám být jen tichý pozorovatel svého života, vnímat a přijímat události, spolupracovat.

Po daršanu u Matky Miry v loni v létě v přestávkách umírám. Zásadnější smrt jsem požila na začátku roku. Ale i teď ještě sem tam odumírám, odpadávají mé pohřbené staré struktury. Pády beru s radostí, jen se oklepu a zase šplhám nahoru.

Dřív jsem z karmických záležitostí prožívala dost tíseň, vnitřní křik a bolest duše. Nyní to pociťuji jako osvobození. Sice bolest i vnitřní strachy prožívám, ale tyto pocity se povznesly na vyšší úroveň prožívání (na aurických vrstvách). Nejsou tak hrubé, ale jemné a mentální úroveň to doprovází v energii vědomého přijetí procesu.

Většinou bývám trvale jen v částečném transu, kdy jsem vědomě na fyzické úrovni a zároveň v astrálu nebo mentálu zároveň. Vše se slije do jednoho, vzájemně se zrcadlí v sobě. Ale už to umím řídit, někdy to začíná už v práci. Dokážu to potlačit a doma se tomu uvolním. Začíná to zvýšeným prouděním energie. Vytvoří se kolem mě silná vrstva vibrující energie, jemné mravenčení nebo to přejde až do ztuhnutí. Rozostří se vidění a vytvoří se světelná clona, přes kterou vnímám hmotu.

Některé filozofické závěry

 

Channeling a channelingová mystika

“Buďte dokonalí, jak dokonalý je váš Otec.”

“Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani na lidské srdce nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují"

„Blaze čistým v srdci, neboť oni uvidí Boha“

Nový Zákon

“…Vstup do prostředí, které je od základu nové, se nemůže obejít bez vnitřních hrůz proměny...”

Pierre Teihard de Chardin

1.Základní. O jeho výzkum se zasloužili vědci studující spiritistické jevy v druhé polovině 19. stol. (Flammarion, Kardec). Dr. Kautz ho v 80. letech 20.století zkoumal v Centru pro aplikovanou intuici v San Francisku a je autorem několika monografií. Prokázal, že média dávají informace, jež nikdy neměla a které jsou mimo jejich možnosti i schopnosti.

Využívají ho kartářky a jasnovidci, často také astrologové. Nevědomě i mnozí umělci, např. někteří skladatelé slyšeli hudbu, kterou jim božské síly seslaly a jen ji zapsali.

2.Duchovně zaměřený je známý z knih např. E. Cayceho a New Age, kteří se v literatuře někdy označují jako kontaktéři. Umožňuje pochopit zákony Stvoření, smysl individuality, roli intuice a zjistit karmický význam konkrétní události. Je však zaměřen pouze na informace. Hlavní význam komunikace je zde spíše v potvrzení existence vyšších úrovní vědomí, což části ega stále odmítají. Tím má intuice na člověka daleko větší vliv a duchovní vývoj probíhá rychleji.

Mystická zkušenost je zcela Jiná kvalita. Je vytržením popisovaným na mnoha místech bible. Přichází někdy spontánně, či v meditaci, často jako součást uměleckého zážitku, zvláště po požití některých drog známých ze šamanismu. Zažilo ji mnoho lidí, ale nemluví o ní. Málo z nich však přešlo k mystické výuce. Většinou zůstává u matné vzpomínky provázející běžný život jako nevysvětlený okamžik. Někteří se však o zážitky pořádně popálili.

3. Channelingová mystika nabízí velmi kvalitní a intenzivní, avšak po všech stránkách náročnou radikální duchovní Cestu. Je věčným mládím, protože je neustálým učením, oddělením se od demagogie jakýchkoliv nauk. Je otázka, jak nazývat ty, kteří tuto mystiku dělají. Často se prováděla v ezoterických mysteriích. Poznávat logiku Stvoření nejen informacemi, ale hlavně prožitky v meditacích. Není to krátká ani dlouhá, ale Přímá cesta.

Channelingová mystika má množství variant. Záleží na odevzdanosti, tj. ochotě přijmout mystický proces. Od velmi intenzivního, kterému je vše podřízeno (extrémní mystika), až po tzv. softmystiku. Je neúplnou mystikou, protože není prvotním zájmem. Odmítá přijmout její namáhavé, méně příjemné části a tísnivé transformační procesy, ba i úplnou odevzdanost. Prožívá problémy tedy jako součást životních dějů, aniž by si uvědomovala souvislost. Komunikaci používá jen na obecné a praktické otázky, meditací má jen málo. Je plna chyb, ale i tak je značným přínosem v duchovním rozvoji.

 

Stručný průběh channelingové mystiky

Intuice učí zasvěcence v podstatě stejně už miliony let. Proces obsahuje velké množství dynamických změn. Čím více je zasvěcenec karmicky zatížen a čím méně jí otevřen, tím je proces očisty náročnější, bolestivější a delší. Lézt na posvátnou horu Kailás za božskou intuicí nemůže být bezproblémová selanka. Až na výjimky krátkodobých, extrémně silných procesů však neopouští zaměstnání ani rodinu. Ač se to začátečníkům nedzá, je mystika zajíštěná existence.

Hlavním počátečním motivem by neměla být snaha zbavit se všech bolestí a problémů, ale vůle porozumět Životu a zdokonalit se. Duchovní vývoj zasvěcence by se měl podobat vnímavému dítěti, které je vedeno intuicí a postupně poznává Věčnou Všemohoucnost Tvoření, božský svět plný symbolů. Častější je ovšem pochopení nezbytnosti přijetí procesu.

Channelingová mystika doporučuje spolupráci ve skupině, kde je možná výměna zkušeností a vzájemná hlubinná psychoterapie. V náročných procesech si zasvěcenci dodávají odvahu. Zkušenější umožňují předáváním zkušeností začátečníkům kvalitnější i rychlejší výuku s menším množstvím problémů.

Hlavním kritériem výběru zasvěcence, který provádějí božské síly, je trvalá ochota, vůle a odvaha přijmout proces i všechny části sebe a Boha přes problémy duchovní proměny. Zasvěcenec nemůže chtít víc, než na co má nárok. Nemůže si ani vynucovat bezbolestný duchovní vývoj. Dále je nutná převaha dobra, charakter, pravdivost a vyspělost.

Po zasvěcení začíná proces každodenní komunikací o teoretických i konkrétních duchovních otázkách. Zasvěcenec se informuje, jak porozumět lidským i karmickým motivům a jak harmonizovat vztahy uvnitř i navenek. Informace přicházejí také ve snech, nemocech a událostech, na jejichž význam se také ptá. Ve všem jsou totiž jeho symboly, aniž si je uvědomuje.

Může s intuicí vést duchovní rozhovory a s překvapením poznává, že si mnohé představoval zjednodušeně a na druhé straně jak mu jeho zbytečné obavy kazily duševní hygienu. Hlavním úkolem intuice však není nás informovat o všem možném, ale proměňovat.

Měl by s ní konzultovat každé závažné rozhodnutí. Např. by chtěl mít meditace každý týden, ale intuice mu doporučí jen každý měsíc. Měl by to akceptovat, protože nelze navštěvovat jen podle své vůle. Přístup k procesu nemá být pasivní, ale je vyžadována i jeho aktivní vůle.

Každodenní komunikací umí dokonale zjistit vůli intuice při naplňování úkolů inkarnace. Z jejího slabého hlasu, nejprve vnímaného jen ve změněném stavu vědomí, se postupně stává neustále přístupná rozhodující autorita zasvěcence. Je tak dokonale informován o aktuálním průběhu proměny a probírá s ní všechny problémy procesu.

V náročných a často bolestivých psychoterapiích, jež obsahují zpovědi, hypnotické regrese a progrese, musí znovu a znovu prožít, poznat a pochopit příčiny i souvislosti dočasně zesíleného disharmonického sklonu. Ukončit vazby na a něj a opakovaně požádat o jeho odstranění. Nejčastěji je to zatížení agresivitou, magií či závislostí na sexualitě. Čím více je očištěn, tím vyšší schopnosti dostává a kvalita jeho života roste.

Náročnost výchovy se postupně zvyšuje. Pokud si vybere náročnější, tedy mystickou cestu, po otevření bran vnímání rozšířeným vědomím zažívá dynamické mystické meditace a denní i noční transformace extatickou, později i extatickotísnivou a neutrální energií.

Meditace je extrémním zesílením vnímání. Prožívá extáze hravé radostné a hrdé Vznešenosti HRY BYTÍ Hyperprostoru v režii vyšších částí intuice, kde vnímá jejich ohromující a tajuplnou Velikost, Věčnost a Nekonečnost. Vnímá její dokonalé vize a pocity, o kterých ví, že ani Ony nejsou definitivní, protože nad Nimi jsou ještě vyšší. Zasvěcenci poznávají vysoké, ohromující, téměř nepopsatelné dimenze intuice, již tak podobné Absolutnu. Poznává, že není jen jedna cesta ani jeden konečný cíl. Ve Stvoření je nekonečná mnohost a všechny individuality v Něm procházejí postupným Sebepoznáváním. Vše je vůle Absolutna.

V rychlých proudech dosud neznámých silných pocitů a vizí mu intuice ostrým vnímáním odhaluje tajemství věčného Stvoření Absolutna, jež je Jeho symbolem, živým Obrazem, Jím. Rovněž poznává, že intuice je opravdu za vším v jeho životě, i on sám je jejím výtvorem.

O tom píše apoštol Jan v NZ 16. 12. Ještě vám mám mnoho co říci, ale teď to nemůžete unést. však přijde on, Duch, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale cokoli uslyší, to bude mluvit; bude vám oznamovat i věci, které mají přijít.

V ohromující hravé Tvořivosti intuice vnímá vůli po Sebevyjádření, jak Znovu a Jinak odhalit ještě vyšší Dokonalost, Harmonii a Lásku. Prolétává jejími dimenzemi a vytváří si vztah ke své Prapodstatěhierarchickém střípku Absolutna, který stále hledá cesty, jak naplnit svoji dokonalou Dokonalost. Je Mu otevřen, stále vnímá Jeho Přítomnost a odevzdává Mu svou cestu, aniž Ho přesně zná a , co ho čeká. Pak vše, co přijde, je dobré. To je přijetí ezoterické Jinakostí Života i intuice.

Tyto meditace mají velký transformační, informační i psychoterapeutický význam. Současně s rozšiřováním vědomí se zesiluje intuice i během dne. Mystika tak vytlačuje dříve vlivné pudové emoce. Pod dohledem zkušených zasvěcenců je možné provádět u některých jedinců některé etapy současně, i když je to velmi náročné a bolestivé. Tyto problémy totiž často vedou k odchodu z mystiky.

Základní rysy povahy se však mění málo. V procesu jde více o transformaci a zvládání rozšířeného vědomí, tj. zvykání si na stálou Přítomnost nevyzpytatelné intuice. Poznává její jemnější, hlubší a vnímavější životní styl obsahující více pravé Lásky, Moudrosti a Harmonie. Učí se chápat řeč symbolů, jež nás obklopují uvnitř i zevně, a světy intuice žijících v abstraktních časech za naším časem. Téměř již nemůže udělat chybu, intuice mu vždy pomůže.

Zásadním zájmem božských sil ve vyšších etapách procesu je silová transformace nerozvinutých částí osobnosti zasvěcence, tomu je podřízeno vše. V nich se intuice ještě více prosazuje ve vnímání a jednání. K Dokonalosti mají však zasvěcenci stále daleko. Nelze se však v lidském těle dostat tak vysoko, jak si přáli. Nejsou bohové, stále je tíží spodek rozšířeného vědomí. Intuici nejde o naši selanku, ale o co největší kus práce na rozvoji osobnosti. I duchovní vývoj obsahuje všechny archetypy jako život sám.

 

Výsledky channelingové mystiky

 

Co můžete do tří let očekávat jako přínos:

1)         Očistu – duševní hygienu, takže se naučíte nedělat vážné chyby, které způsobují problémy.

2)         Poznání – pochopíte mnohé důležité souvislosti o sobě, o Stvoření, ale i praktické záležitosti

3)         Bohatství pocitů – budete prožívat daleko větší šíři pocitů, i extatický božský pocit, který je nejsilnější v meditacích, slabější i mimo ně

4)    Podstatně zesílenou kvalitu osobnosti

5)    Jistotu, že jste vedeni Všemohoucí intuicí, Bohem, který řídí Vše. To vše zabrání negativitám (strach, žárlivost, nenávist, závist, malost). Cestu životy budete mít efektivní. Sice náročnou, ale přímou.

 

Na druhé straně je třeba přijmout, že ani při maximálně náročném přístupu nemůže být vývoj takový a tak rychlý, ani tak vysoko jak bychom chtěli.

 

Problémy v procesu channelingové mystiky

Channelingová mystika je Cesta přijetí intuice jaká je i s jejími Záměry, za její Dokonalostí i pocity. Je to však život v dualitách, stálé překonávání překážek a dlouhodobé odstraňování neznalosti, naivity a nerozvinutosti. Bolí neochota opouštět nezralé názory a představy ega o sobě, životě i duchovnosti samé. Nechtějí přijmout vyšší spoluúčast intuice, přijmout ji do svého života, ani nutnost oddělení se od tohoto světa.

To, co Kristus říkal o těžkém životě svých následovníků, stále platí, viz bible v L 9.23 "Potom jim všem říkal: Chce-li někdo přijít za mnou, ať se zřekne sám sebe a bere svůj kříž každý den a následuje mne.“

Obsahuje neuvěřitelnou pestrost zážitků. Kromě extatických i méně příjemné až bolestivé očistné, výchovné a transformační procesy, protože je vlastně silně zkoncentrovaným životem, vývojem. Únava je častá, rovněž zkoušky, různé zátěže i pokušení. Mystický vývoj totiž obsahuje nečekané a opakované procesy proměny často zesílených projevů problematických částí psychiky. Velmi bolestivé bývá u některých jedinců odkrytí obsahů třinácté komnaty. Po jejich poznání a odmítnutí je intuice bolestivě odstraňuje. Symbol toho je smrt hříchů a vzkříšení z mrtvých v NZ.

Zasvěcenec tedy neutváří sám sebe podle svých představ, ale s aktivní odevzdaností se nechá proměňovat svou intuicí. Neví tedy, jakými očistnými ději bude procházet a jak dlouho, ani jaký pak bude. Pocit je primární, a i o něm rozhoduje intuice. Obecně platí, že co odmítáme přijmout a nechat proměnit setrvává.

V meditacích vzniká destabilita z ohromení Věčnou a Nekonečnou Velikostí intuice i Stvoření. Myšlení a pudové reakce emocí s křečí, strachem, zmatkem a smutkem odmítají odevzdat vedoucí postavení a vnímat pro ně neuchopitelné božské, které je vytlačuje do podřízeného postavení. Má si zvyknout i na zvláštně matematický, virtuální svět intuice, kde je Vše její Vůli vytvořeno, i když to způsobuje destabilitu a tíseň. Pierre Teihard de Chardin o tom napsal: “…Vstup do prostředí, které je od základu nové, se nemůže obejít bez vnitřních hrůz proměny...”

Mnohé vědní obory (kvantová mechanika, teorie chaosu i strun) však také s obtížemi poznávají zcela odlišné světy, než je naše běžná zkušenost. Destabilita v channelingové mystice je však při dobré odevzdanosti vedením intuicí dokonale zvládnuta.

Duchovní proměnu velmi zpomaluje obtížný rozvoj a bolestivá transformace hrubých, nevyvinutých částí individuality. Vnímat tísnivou transformační energií v denním životě, snech i v meditacích, kde tupými částmi poznává zesílenou Jinakost bez krásných božských pocitů není příjemná kombinace. Vyšší části ho v událostech života myšlenkami i skrytě usměrňují, aby nedělal chyby. Vadí mu, že má jen zlomek schopností v meditacích i mimo ně, jež by chtěl.

Rovněž je těžké stále hledat bloky zpomalující duchovní vývoj. Zasvěcenec tak poznává význam slov Nového zákona, že vše, co věřící prožívá, mu slouží k dobrému, tj. k duchovnímu rozvoji. Je to ukřižování a porod, přesně jako ve známém podobenství v bibli. Nelze projít vývojový stupeň, aniž ho dokonale poznáme a naplníme.

Těžké je i období, než se jednotlivé části rozšířeného vědomí poskládají a pracují současně v meditaci i pozemském životě. Trpělivým procházením procesy se po mnoha letech praxe problémy do značné míry zharmonizují. Procesy se po čase vracejí, pokud se zcela nezvládnou. Pak proměna postoupí do dalšího, vyššího a jemnějšího stupně.

Velkým problémem je vztah k ostatním. Zpočátku se až naivně snaží, aby ostatní poznali Velikost intuice jako on, avšak záhy zjistí, že není zájem, ale odmítání. Moudrost není populární. Nelze přesvědčovat bez pověření intuicí. Nezasvěceným může pravda a poznání spíše uškodit. Důvodem je rostoucí odlišnost a vzdalování se psychickému vlivu společnosti. Přibližování se k intuici znamená vzdalování se lidstvu. Nemohou být pro něj autoritou, ani vztahy nejsou harmonické. Poznává, že jsou daleko dále od Boha než si myslel. Náboženství proto často hovoří o lidské hříšnosti.

Z řady důvodů nelze odejít mimo civilizaci. Musí se naučit brát omezenost a zlo druhých jako přirozenou součást života. Rozdíly se nedají nijak překročit, jen oddělením, jistou izolovaností. To je pravý význam ezoteriky. Mystická literatura tyto problémy popisuje obdobně. Při dostatečné odevzdanosti je však Cesta vždy schůdná bez velkých problémů.

Souhrn: Jednou větou řečeno je channelingová mystika zrychlené duchovní dospívání a zkvalitňování života řízené sílícím vlivem intuice se vším, co k tomu patří. Je extrémním případem duchovního rozvoje, nikoliv jedinou cestou ke spáse. Neznamená to být Bohem, ale soužití s intuicí. Není třeba se stydět za problémy i chyby, jsou zákonité. Ani sv.Jan z Kříže či Jiddu Krišnamurti neměli mystický proces krátký a bezbolestný.

Extáze, bolesti i únavu je třeba prožívat, přijímat výuku, správně volit směr a nenechat se stáhnout. Vše se mnohokrát opakuje, to je princip života i mystiky. Náročnější období se střídají s klidnějšími.

 

Klíčová slova: Channeling, mystika,meditace, zasvěcení, holistika, hlubinná psychoterapie, duchovnost, ezoterika, New Age, vytržení, psychedelie, holotropní vědomí, duševní hygiena, transcendentální zážitky

 

Odlišnosti skutečného mystického vývoje od představ ega

Ego se snaží po svém zbožštit a mít klid, ale jeho přání jsou naivní. Je to projev nezralosti, ale mystika není její úkryt. Až dlouholetou mystickou zkušeností lze vyjádřit rozdíly mezi původními představami a realitou:

Ne pasivita, pouhé úvahy, ale tvořivost, aktivní odevzdanost. Ne askeze. Ne pokrytecké potlačování problémů, ale odkrývání jich a odmítání chybných sklonů. Ne celibát a odmítání masa (zpočátku). Nikoliv žít v ústraní, ale život ve společnosti, protože je dokonalou školou Boha. Ne snaha o zastavení myšlení, ticho a klid, ale aktivní a kvalitní vnímání, chápání i jednání. Nejde o prázdnou nirvánu, ale o rozšířené vědomí. Nevytvářet si představy o Bohu, ale prožívat Jej.

Nic není zvlášť posvátné, jen s Ním hovořit a prožívat Jej. Ne sebepopírání, ale učení se. Ne okamžité osvícení, ale celoživotní proces s dynamickým střídáním stavů, jež obsahují i problémy a bolesti. Nikoliv konec individuality, ale hrdá vznešenost, být plný živého Boha. Ne jednoduchá demagogie, ale postupné poznávání nekonečně složité Reality, spleti souvislostí. Ne se osvobodit od inkarnací, ale postupné procházení vyššími úrovněmi vědomí. Nikoliv kouzelný proutek okamžité proměny, ale rychlejší učení. Nečekat uznání, ale spíše nepochopení okolí.

Ne meditace ticha, ale extáze dynamiky Tvorby dějů a pocitů Boha. Ne si rozhodovat o všem, ale vždy být pod osobním vedením Boha. On neodvaluje kameny z cesty, ale zkouší v zátěži. Není rovnost, ale rovnost a nerovnost současně. Nečekejte, že Dokonalost za vámi přijde. Musíte za Ní, vedeni božským.

Doporučuji:

Stručná učebnice channelingu

 Učebnice channelingové mystiky

Metoda meditace

Záznamy z meditací

Naše texty v jednom souboru

Co ještě není na hlavní stránce mystika.mysteria.cz

Má nejsilnější meditace

Rozhovor s Kristem a Duchem Svatým

Další meditace o vánocích

Intuice

Psychologie a psychoterapie

Psychoterapie temné noci duše a psychospirituální krize

Logika osudu

Jasnovidectví

Mystický blog i ZDE

Meditační hudba

Vyšší božské síly a meditační hudba pro ně

O dr.Stanislavu Grofovi

Výzkumník Metzner

Meditace Gluma

O Learym a LSD

Životy křesťanských mystiků

Životy svatých

Vysoké božské síly

Znázornění meditace videoklipem

Nahrávky po meditaci

Ukázalo se, že více než zápis z mystické meditace je účinnější nahrávka pořízená na výstupu z meditace. Je v nich totiž jasně zřetelné, jak silně člověka ovlivní božské vize a pocity. Ohromení z Jeho Nekonečné a Věčné Velikosti způsobuje vytržení mysli, popisované ve svatých knihách.

Každá meditace je jiná, více či méně rozmetává představy ega o sobě i Bohu. Proto si o Něm nemáme dělat představy, jak říká Desatero. Zejména některé meditace jsou spíše transformacemi a psychoterapií. Její děje jsou tomu přizpůsobeny.

Závěry z meditace Miloše

 

Další a delší záznam

 

záznam neutrální meditace 

 

ZDE další

Znázornění meditace videoklipem

Holotropní dýchání

O naší intuici – mostu k Bohu

Stručně o klasicích křesťanské mystiky

O metodě meditace a jejích druzích

O temné noci duše

Přijetí Boha a další poznatky

Duševní hygiena

Šedesátá léta a její archetypy